Z původních restituentů získal náhradní pozemky jen zlomek. Z dosud vypořádaných nároků za 5,5 miliardy korun se pouhých 30 procent týkalo lidí, kterým komunistický režim zabavil jejich majetek. Zbývajících 70 procent tvoří takzvané postoupené pohledávky.
Systém restitucí znevýhodňoval původní majitele pozemků před těmi, kteří si pomocí známostí a úplatků dokázali obstarat potřebné informace. Zejména tím, že jednotlivá pracoviště pozemkového fondu dlouho vůbec nezveřejňovala, jaké pozemky jsou k dispozici, uvedl server.
Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu, zástupci restituentů, i někteří politici, například vicepremiér Pavel Rychetský, opakovaně upozorňovali, že Pozemkový fond upřednostňuje vyřízení žádostí spekulantů před žádostmi restituentů a vytváří podmínky pro korupční prostředí. Tato snaha však neměla výsledek. "Jednala jsem o tom na všech frontách, ale nikdo neměl chuť s těmi zákony a pravidly něco dělat," uvedla senátorka Jitka Seitlová, která se restitucemi zabývá.
Pozemkový fond letos v letě v takzvaném zvláštním režimu vydal spekulantům pozemky, na kterých mohou vydělat přes dvě miliardy korun. Fond za to nyní čelí kritice, sněmovna minulý týden odvolala místopředsedu a členy jeho prezidia. Případ s pozemky byl také jednou z příčin odchodu bývalého ministra zemědělství Petra Zgarby.