Právo: Obce by podle lidí měly ustoupit těžbě uhlí

Podle 61,5 procenta respondentů by se z dotčených oblastí měli lidé odstěhovat za předpokladu vzájemné dohody, patřičného odškodnění a poskytnutí adekvátního bydlení. V severních Čechách, kde je tato otázka aktuální, se pro odstěhování vyslovilo kladně 58,1 procenta dotázaných.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že lidé se nejvíce zajímají o cenu energií. Za velmi důležitou jí považuje 80 procent občanů, za spíše důležitou dalších 13 procent.

Druhým nejvýznamnějším faktorem je pro občany spolehlivost dodávek elektřiny bez výpadků. Mnohem méně jim však záleží na kvalitě služeb dodavatele, jako je například fakturace. Pro obyvatele Česka je rovněž málo důležitá výroba energie z obnovitelných zdrojů, za velmi důležitou jí označilo pouze 28 procent respondentů.

Za největší problém české energetiky lidé považují zejména bezpečnost jaderných elektráren. Bezpečnost jaderné energetiky dostala průměrnou známku 2,07, přičemž na stupnici od 1 do 4 největší problém znamená jednička. Následují obavy z rostoucí závislosti na dodávkách energie, zejména zemního plynu, ze zahraničí. Tomuto problému občané dali průměrnou známku 2,70.

Generální ředitel Mostecké uhelné Luboš Měkota v souvislosti s očekávaným prolomením limitů těžby v rozhovoru pro Právo zdůraznil, že bez dohody s lidmi by těžba nemohla pokračovat, ani kdy byly limity zrušeny. MUS podle něho lidem chce nabídnout buď finanční odškodnění nebo možnost výstavby v nové lokalitě.

Potvrdil rovněž nedávné prohlášení premiéra Jiřího Paroubka, že při zachování limitů těžby by hornictví a navazujících oborech zaniklo přibližně 12 tisíc pracovních míst.

Podle Měkoty rozvoj těžby uhlí vychází ze Státní energetické koncepce. Ta mimo jiné zdůrazňuje bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny při co nejnižší závislosti na dodávkách jiných energetických zdrojů. Obnovitelné zdroje nejsou v žádném případě schopny pokrýt energetickou potřebu ČR, dodal Měkota.