MfD: Zahraniční investice Česku podle Jahna prospívají

Zahraniční investice podle nedávno zveřejněné platební bilance byly za první tři čtvrtletí letošního roku dvojnásobně vyšší než za celý loňský rok. Podle Jahna se neprokázaly tři hlavní výhrady - že investiční pobídky nefungují, že průmyslové zóny se připravují zbytečně a že investoři neplní své sliby.

První výhradu vyvrací statistika, podle které je Česko v přílivu investic na hlavu dlouhodobě mezi prvními v Evropě. Druhou pak to, že o připravené zóny je velký zájem a republika má investorům co nabídnout. Třetí výtku vyvrací poslední zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o efektivnosti pobídek.

"Z výsledků kontroly vyplývá, že investiční pobídky přispěly k poklesu nezaměstnanosti v regionech. Smluvně dohodnuté počty nových pracovních míst a počty rekvalifikovaných zaměstnanců byly překročeny," uvádí ve zprávě NKÚ.

Investice podle Jahna mění český průmysl. Za rozmach jim vděčí například sektor elektroniky, Česká republika dnes patří k největším výrobcům počítačů v Evropě. Roční tržby tohoto odvětví jsou osmkrát vyšší než před 15 lety a pracuje v něm téměř o 50 tisíc lidí více.

Jako další příklad Jahn uvádí sklářský průmysl a výrobu stavebních hmot, kde díky masivním zahraničním investicím tržby od roku 1991 ztrojnásobily. Přínos zahraničních investorů pro český automobilový průmysl je tak zřetelný, že se o něm Jahn ve svém příspěvku ani nerozepisuje.

K budoucímu vývoji Jahn citoval Strategii hospodářského růstu, podle které by česká ekonomika měla být více založena na kvalifikované pracovní síle. Mělo by se také omezit zneužívání sociálního systému. Dále je třeba rozvíjet fungující trh práce a nebát se dovozu vzdělaných lidí.

Pokud jde o další příliv zahraničních investic, mělo by Česko podle Jahna především využít ve svůj prospěch nový trend. Méně vyspělé ekonomiky se totiž stávají atraktivními lokalitami pro výzkum a vývoj.

Podle nedávné studie OSN však země nepřilákají zahraniční investice do výzkumu a vývoje pouze nízkými náklady. Více záleží spíše na kvalitě lidských zdrojů, institucionálním prostředí a na schopnostech domácích podniků inovovat.