Euro: Agrofert kvůli Unipetrolu žaluje PKN Orlen o 2,2 mld. korun

"Proběhly všechny myslitelné i nemyslitelné lhůty na splnění závazků PKN vyplývající z našich dohod. Nyní nastal okamžik, o kterém jsme hovořili již v září," řekl týdeníku Euro ředitel strategického rozvoje Agrofertu Jan Kadaník, podle něhož Agrofert Holding chce PKN Orlen žalovat o další peníze. "Předpokládám, že žaloby podáme v první polovině příštího roku," uvedl.

Poslední možnost uzavřít smír podle Eura zřejmě padla 7. prosince, kdy se zástupci Agrofertu sešli se členy představenstva polského podniku. "PKN je dlouhodobě ta strana, která jednoznačně neplní své závazky. Očekávali jsme proto, že předloží plán, jak situaci řešit. K našemu velkému překvapení s ničím nepřišli, nás se ptali, co Agrofert navrhuje. Nemáme pocit, že bychom měli být ti, kdo nabídne řešení," uvedl Kadaník.

O prodeji státního třiašedesátiprocentního podílu v Unipetrolu rozhodla vláda loni v dubnu. Součástí skupiny jsou především Benzina, Chemopetrol, Česká rafinérská, Kaučuk, Paramo, Spolana a Unipetrol Rafinérie. PKN Orlen, který majoritní balík akcií Unipetrolu získal, je největší středoevropský ropný koncern. Skupina zahrnuje zhruba 90 dceřiných a přidružených společností a zaměstnává kolem 26.000 lidí. Český stát za prodej Unipetrolu získal celkem 14,695 miliardy korun. PKN Orlen nejdříve zaplatila 13 miliard, poté na základě dohody s vládou doplatila 1,6 miliardy. Doplatek vyplýval z hospodářských výsledků Unipetrolu.

Agrofert měl od koncernu PKN Orlen kromě Agrobohemie a Aliachemu získat ještě další podíly či celé firmy. Jde o Chemopetrol, Paramo a Kaučuk. Smlouvy o jejich prodeji podepsal před privatizací Unipetrolu s tím, že když polská firma vyhraje, přenechá mu je za tři miliardy korun. Nynější vedení PKN ale považuje smlouvy za nevýhodné a chce od nich i za cenu vysoké smluvní pokuty odstoupit. Současná hodnota podílů, které by měl Agrofert získat, je prý téměř třikrát vyšší.

Kadaník nevyloučil, že Agrofert Holding podá žalobu i na společnost Unipetrol. "Všechno tomu nasvědčuje. Jde o separátní kauzu," uvedl Kadaník. Dodal, že podobně jako měli zahraniční vlastníci podílů v České rafinérské určitá předkupní práva na podíl Unipetrolu v případě dokončení privatizace, má taková práva i Agrofert na podíly Unipetrolu v Agrobohemii a Aliachemu. "Ta jsme včas a řádně uplatnili, reakce ze strany Unipetrolu není ovšem v souladu se smlouvou, takže se obávám, že i tato věc skončí u soudu," uvedl Kadaník.

Naopak Unipetrol tento týden podal žalobu na neplatnost smluv o převodu akcií ve společnostech Agrobohemie a Aliachem na společnost Deza, již prostřednictvím další firmy vlastní Agrofert. Podle Unipetrolu trpí dokumenty závažnými právními vadami a jsou v rozporu s obvyklými obchodními zvyklostmi.

Kadaník tvrdí, že PKN Orlen na privatizaci Unipetrolu vydělal. V době, kdy PKN tvořil nabídkovou cenu, se hodnota státního balíku v Unipetrolu podle Kadaníka pohybovala okolo 7,5 miliardy korun a polská společnost nakonec po úpravách zaplatila za majoritu v holdingu 13 miliard. "V době, kdy balík akcií přebírali, dosahovala hodnota 16,5 miliardy a dnes je to 26 miliard korun. PKN udělal velice dobrý obchod a ve chvíli, kdy se měl podělit o takový benefit s tím, kdo jim více či méně v transakci pomohl, někdo si to rozmyslel a rozhodl, že si chce celý dort nechat pro sebe," podotkl Kadaník.

V souvislosti s privatizací Unipetrolu se objevilo podezření z korupce. Někdejší člen vedení Orlenu Krzystof Kluzek uvedl, že prý slyšel o úplatcích ve výši 42 milionů eur. Čeští ministři ale tvrdí, že privatizace Unipetrolu byla transparentní.

Privatizací Unipetrolu se zabývá sněmovní vyšetřovací komise, která kvůli kauze vyslechla například ministra financí Bohuslava Sobotku nebo bývalého premiéra Stanislava Grosse (oba ČSSD). Oba popřeli, že by se nechali uplácet. Sobotka uvedl, že privatizace společnosti byla standardní. Komisi se zpovídal také někdejší premiérův tajemník Zdeněk Doležel, který si údajně v rámci kauzy řekl polskému lobbistovi Jackovi Spyrovi o úplatek pět milionů korun.