Polský PKN Orlen odmítá žalobu Agrofertu, smlouvy prý dodržel

"Smlouvy jsme dle našeho názoru dodrželi," řekl mluvčí Orlenu Dawid Piekarz. O jejich znění však nechtěl hovořit s ohledem na závazek mlčenlivosti, který je ve smlouvách údajně obsažen. PKN Orlen podle svého mluvčího zatím o arbitráži ví jen z médií. "Neobdrželi jsme žádnou oficiální informaci," dodal.

Agrofert podal v pátek arbitrážní žalobu, ve které se domáhá zaplacení smluvní pokuty 77 milionů eur (zhruba 2,23 miliardy korun) kvůli nedodržení smluv o prodeji vybraných aktiv ze skupiny Unipetrol. "Nyní již proběhly všechny řádné i námi poskytnuté dodatečné lhůty ke splnění smluvních závazků a vzhledem k tomu, že protistrana není schopna předložit jakýkoliv návrh k řešení situace a zároveň odmítá nést smluvní sankce, jsme donuceni obrátit se na rozhodčí soud," uvedl v dnešní tiskové zprávě šéf Agrofertu Andrej Babiš.

Agrofert chce PKN Orlen žalovat také o další peníze. "Předpokládám, že žaloby podáme v první polovině příštího roku," uvedl podle týdeníku Euro ředitel strategického rozvoje Agrofertu Jan Kadaník.

"Rozhodnutí PKN o nedodržení smluv s Agrofertem je pozitivní pro Unipetrol a PKN, protože odstraňuje riziko prodeje významných aktiv za cenu, která by pravděpodobně byla výrazně nižší, než tržní hodnota aktiv," řekl ČTK analytik Atlantik finanční trhy Milan Vaníček.

Privatizace Unipetrolu je obestřena řadou nejasností. Jasno by do ní mělo vnést mimo jiné vyšetřování sněmovní komise. Případem se okrajově zabývala rovněž podobná komise polského parlamentu a státní zastupitelství v Krakově.

Polští poslanci v závěrečné zprávě mimo jiné uvedli, že česká vláda mohla za Unipetrol dostat o 180 milionů eur (5,3 miliardy korun) více, než zaplatil PKN Orlen. Materiál soudí, že pod tlakem Agrofertu a podnikatele Babiše ale kabinet vyšší nabídku odmítl. Polští poslanci přitom poukázali především na vazbu mezi Babišem a bývalým premiérem Stanislavem Grossem.

Je tak známo jen to, že dřívější vedení PKN Orlen v letech 2003 až 2004, tedy ještě před privatizací Unipetrolu, podepsalo v souvislosti s ní několik smluv. Z nich vyplývalo, že PKN Orlen bude chtít prodat některé části Unipetrolu. Agrofert měl získat společnosti spojené s chemií, zejména s výrobou zemědělských hnojiv. Americká společnost ConocoPhilips pak třetinu z 300 čerpacích stanic Benzina. Za nesplnění smluv hrozily vysoké pokuty.

Podle informací ČTK však ve smlouvách není doslovně uvedeno, že PKN Orlen nebo Unipetrol v jeho rukách aktiva odprodá. Smlouvy polskou společnost zřejmě zavazují jen k tomu, že "učiní vše možné", aby Unipetrol podíly prodal.

Letos v září Agrofert sice se souhlasem PKN Orlen zveřejnil část smluv, s publikací celého jejich obsahu ale nesouhlasil. Tehdy také Babiš řekl, že pokud PKN Orlen smlouvy nedodrží, bude se domáhat odškodnění arbitráží.

Už v polovině srpna šéf Orlenu Igor Chalupec informoval, že jeho firma utvořila rezervu zhruba 380 milionů zlotých (asi 2,7 miliard korun) v souvislosti s rizikem spojeným se smlouvami uzavřenými s Agrofertem a ConocoPhillips.

Právě tento výrok byl pro analytiky a novináře signálem, že PKN Orlen aktiva zřejmě nebude chtít prodat. I když i pozdější vyjádření tomu nasvědčovala, zatím definitivní rozhodnutí nepadlo a PKN Orlen o prodeji částí Unipetrolu i nadále jedná.