Šéf tokijské akciové burzy kvůli technické chybě rezignoval

Technické problémy na tokijské burze se objevily několikrát a burza tak zpochybnila svou vlastní spolehlivost. Úřad pro finanční služby (FSA), který plní funkci dohledu, dokonce burzu upozornil, že technické problémy by mohly zkomplikovat její vlastní vstup na veřejné trhy. TSE chce své akcie příští rok uvést na trh, podobně jako to činí burzy v USA.

TSE je druhou největší burzou cenných papírů na světě, hned za burzou NYSE v New Yorku. Obchodní systém pro burzu TSE dodala japonská společnost Fujitsu a Curušima dnes připustil, že právě technické problémy z části stály za chybnou transakcí ze začátku prosince. Při ní přišla společnost Mizuho Securities o 40 miliard jenů (asi 8,4 miliardy Kč).

V listopadu se burza potýkala s problémem, kvůli němuž bylo skoro na celý den přerušeno obchodování. Hned se objevily dohady, že obchodní systém nezvládá nápor objednávek na nákup akcií, které do něj investoři vkládají. Japonská ekonomika je nyní na vzestupu a zájem o akcie se prudce zvyšuje. Hlavní index je nyní na pětiletém maximu za silně rostoucích objemů obchodů.

Úřad FSA minulý týden burze nařídil, aby zlepšila fungování obchodního systému a zabránila opakování skandálu se společností Mizuho. Burza tak bude muset vysvětlovat, jak se problém stal a kdo za něj nese zodpovědnost. Curušima přiznal, že TSE nemá žádný krizový management, ale že je nutné posoudit i přijetí takovýchto opatření.

"Museli jsme si uvědomit, že i když obchodní transakce zajišťují počítačové systémy, tyto počítače řídí a spravují lidé. To jsme podcenili," řekl novinářům Curušima. Ten byl ve funkci od loňského dubna, kdy se stal prvním nebyrokratickým šéfem burzy po téměř 40 letech. Řídící místo dostávali lidé z ministerstva financí, když z něj odcházeli.

Zatím poslední technická chyba má velmi vážné důsledky pro makléřskou společnost Mizuho Securities. Největší díl viny leží na jejím makléři, pozdější vyšetřování ale naznačilo, že na vině je i obchodní systém. V případu šlo o to, že makléř zadal pokyn k prodeji 610.000 akcií firmy J-Com po jednom jenu. Ve skutečnosti chtěl prodat jednu akcii v ceně 610.000 jenů. Když si omyl uvědomil, snažil se pokyn zrušit, ale obchodní systém jeho snahu ignoroval.

Tokijská burza se snaží prosadit v globalizujícím se světě a přilákat i zahraniční emitenty. Většina firem, které chtějí mít i zahraniční akcionáře, směřuje do New Yorku, případně do Londýna. Burza v Tokiu se chce zaměřit hlavně na emitenty z asijských zemí a mimořádný zájem má o akcie čínských firem.