Debaty o prodeji IPB pokračují, Nomura chce zpět peníze

Bývalý majoritní vlastník Investiční a Poštovní banky (IPB), japonská Nomura, vyjádřila ohledně vstupu Československé obchodní banky (ČSOB) do IPB pochyby. Vedení Nomury nyní údajně za pomoci týmu svých právníků hledá "veškeré právní prostředky", jak tuto transakci zvrátit, získat zpět své peníze a očistit jméno banky.

ČTK v této souvislosti přináší přehled nejdůležitějších kroků od vyhlášení nucené správy České národní banky (ČNB) na IPB:

16. června - ČNB za asistence příslušníků Útvaru rychlého nasazení (URNA) uvalila na IPB nucenou správu. Ve prospěch vkladatelů a věřitelů IPB vystavila záruku, zajišťující vyplacení 100 procent vkladů a dluhopisů včetně příslušných úroků.
- Nuceným správcem IPB byl jmenován Petr Staněk.
- Premiér Miloš Zeman oznámil, že prodej IPB strategickému, a tedy zahraničnímu partnerovi, vidí jako jediné řešení vzniklé situace.
- Komise pro cenné papíry pozastavila obchodování s akciemi IPB.
17. června - Prezident Václav Havel sdělil, že plně podporuje rozhodnutí a vlády uvalit nucenou správu na IPB.
- Nasazení URNA proti managementu IPB bylo podle poslanců za ODS Ivana Langera, Jana Vidíma a Jana Klase porušením zákona o policii.
- Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) oznámil, že kvůli zásahu URNA v IPB na svou funkci nerezignuje. Odmítl rovněž tvrzení, že by zásah policistů byl porušením zákona o policii.
18. června - Pokud by stát nepomohl IPB, mohl by pád tohoto bankovního ústavu podle ministra financí Pavla Mertlíka negativně ovlivnit český hrubý domácí produkt o tři až čtyři procenta.
19. června - ČSOB se dohodla s nuceným správcem IPB, a ministerstvem financí na převzetí provozu IPB v nucené správě. Od ministerstva financí ČSOB získala záruky za rizika vyplývající z převzetí.
- zahájila vůči IPB správní řízení o odnětí povolení působit jako banka kvůli nedostatečné výši kapitálové přiměřenosti.
- Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus uvalení nucené správy na IPB i rychlý prodej ČSOB kritizoval. Způsob, jakým se a kabinet se situací v IPB vypořádaly, zhodnotil jako "silové řešení nesmírně křehkého problému".
20. června - Havel řekl, že podle svých informací měl již dávno zprávy o tom, že s hospodařením v IPB není všechno v pořádku. "Periodicky jsem slýchal od různých bankéřů, ekonomů, analytiků, že jeden z boláků, ne-li dokonce hlavní bolák, hnisá právě v IPB," řekl Havel.
- Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Richard Falbr a guvernér Josef Tošovský odmítli kritiku, kterou ohledně postupu v IPB vyslovil Klaus.
21. června - Výjimku ze zákazu veřejné podpory v souvislosti s převzetím IPB povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vyhověl tím žádosti ministerstva financí s ohledem na poskytnutí státní záruky.
- Vláda schválila Mertlíkův postup při řešení ekonomických problémů IPB i postup Grosse při zabezpečování zavedení nucené zprávy v bance.
22. června - Klaus zdůraznil, že v případě prodeje IPB "byla napálena a podvedena sama vládnoucí strana". K objasnění celé kauzy bude proto ODS trvat na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise.
- Mertlík reagoval tím, že vláda na zasedání Poslanecké sněmovny vysvětlí "krok za krokem" svůj postup. Klausovy výroky o bankovní loupeži za bílého dne přitom označil za "velmi silnou kávu".
- Náměstka ministra financí Jana Mládka ostrá reakce ODS překvapila. "Člověk, který vždycky nenáviděl vyšetřovací komise, najednou propadl stihomanii a teorii spiknutí," reagoval na prohlášení ODS k IPB Mládek. Klaus se podle něj "snaží zbalkanizovat, případně zafrikanizovat" českou ekonomiku.
- Podle mluvčího KBC Petera Jaspaerta se převzetí IPB ze strany ČSOB odehrálo ve vší průzračnosti a v rekordním čase.
23. června - Podporu opatřením přijatým pro řešení situace v IPB vyjádřilo prezídium Bankovní asociace.

- Vstup ČSOB do IPB naopak za nepoctivý a netransparentní považuje bývalý majoritní vlastník IPB, investiční banka Nomura.
25. června - Česká televize informovala o tom, že ČSOB počítá s tím, že obchod bude provázet řada soudních sporů. V důvěrné smlouvě o koupi IPB se ČSOB zavazuje, že za soudní spory a znalecké posudky vydá až 1,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK