Zavedení nucené správy v IPB provázely nejasné okolnosti

Zavedení nucené správy v Investiční a Poštovní bance (IPB) předminulý pátek provázely podle informací Práva dosud nejasné okolnosti, svědčící na jedné straně o tom, že těsně před ním byla japonská Nomura uvedena v omyl, a na straně druhé byl použit Českou národní bankou (ČNB) jako podstatný argument dopis, o jehož interpretaci jsou vážné pochyby. Píše o tom dnešní deník Právo.

Zatímco zdroje z IPB tvrdí, že šlo o formální žádost o případné poskytnutí překlenovacího úvěru, s důrazem na to, že situace v bance se postupně stabilizuje, ČNB tvrdí, že šlo o zoufalé volání o pomoc, na něž mohla být jediná odpověď, nucená správa, pokračuje Právo.

nakonec použila jako hlavní argument pro uvalení nucené správy nedostatek finanční hotovosti. Šéf bankovního dohledu ČNB Pavel Racocha řekl na tiskové konferenci těsně po vyhlášení nucené správy, že IPB zaslala centrální bance dopis, ve které informovala o nedostatku prostředků na výplatu vkladů, poté, co si vkladatelé během tří dní vybrali přes 23 miliard korun a o tom, že není schopna problém bez pomoci vyřešit.

"Není mi známo, že by byl z banky odeslán dopis podobného znění," cituje Právo jednoho z členů bývalého vedení IPB. "Ve čtvrtek jsme v souladu se zákonem napsali centrální bance dopis s informací o situaci. Uvádělo se v něm, že bude-li pokračovat run na banku, požádáme o překlenovací úvěr od ČNB, což zákon umožňuje. Navíc nápor vkladatelů od středy výrazně poklesl, takže v bance byla rezerva v hotových penězích na několik dní dopředu," dodal zdroj listu.

Tyto poznatky podle Práva ukazují, že argument o nedostatku likvidity může být zpochybnitelný. Zřejmě se o něj mohou opřít i akcionáři IPB při eventuálním rozkladu proti uvalení nucené správy, na jehož podání mají ještě několik dní času, uzavírá deník.

Zdroj: ČTK