Podnikatelé žádají EK, aby vyjasnila směrnici o službách

28.03.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 28. března (zpravodaj ČTK) - Evropští podnikatelé vyzvali Evropskou komisi, aby v revidovaném návrhu směrnice o liberalizaci služeb příští týden jasně stanovila, podle jakého práva se budou řídit firmy z jedné země EU při poskytování služeb v jiné zemi. Z podoby zákona schváleného v prvním čtení v únoru Evropským parlamentem to nevyplývá.

Organizace Eurochambers, která sdružuje obchodní a hospodářské komory zemí EU, v dopise EK vypočítala osm bodů, na které by podle ní měl být při přípravě nového zákona brán zřetel. Vedle jasného určení právního režimu žádají, aby byly vyjasněny výjimky a omezení, jimiž bude poskytování služeb limitováno, aby bylo nalezeno řešení pro vysílání pracovníků za účelem výkonu služby či aby se směrnice jasně opírala o analýzu jejích dopadů na tento klíčový sektor.

"Musí být jasně řečeno, podle jakých zákonů bude právo poskytovat služby vykonáváno. Podniky potřebují jasný právní základ, aby byly chráněny před svévolným protekcionismem," píše generální tajemník Eurochambers Arnaldo Abruzzini.

Česká republika patřila do minulého týdne k hlavním odpůrcům podoby směrnice schválené v EP; bojovala za to, aby se do ní vrátila zásada "práva země původu", kterou obsahoval původní návrh předložený v roce 2004 komisařem Fritsem Bolkesteinem. Chtěla také, aby právo národních úřadů omezovat přístup služeb ze zahraniční bylo přesněji a restriktivněji formulováno. Podobně se vyslovovala většina nových členských zemí, ze starých pak Nizozemsko, Británie či Irsko. Při schvalování usnesení v pátek na summitu EU však český odpor ochabl a premiér Jiří Paroubek se nakonec připojil k většinové podpoře postoje EP. Jako důvod uvedl, že je lépe mít méně ambiciózní, ale přesto výhodnou směrnici, než nemít nic.

"Český postoj nás překvapil o to víc, že Češi byli v čele snah za silnější směrnici. Ocitli jsme se v naprosté izolaci, jako jediní jsme vytrvali," podělil se o pocity své delegace na summitu nejmenovaný nizozemský diplomat.

V usnesení dostala Evropská komise jasný pokyn, aby revidovaný návrh opřela o stanovisko EP. Z parlamentního textu však není jasné, podle jakého práva se bude poskytovatel služeb v zahraničí řídit. Zakazují se některé dnes běžné překážky pro poskytování služeb, například povinnost zřídit v druhé zemi sídlo. Místním úřadům se však umožňuje poskytování služeb zakázat nebo ztížit poukazem na životní prostředí, zdraví či veřejnou bezpečnost.

Sektor služeb produkuje v EU 70 procent bohatství. Řada studií ukazuje, že kdyby trh s nimi byl opravdu otevřen, velmi to pomůže hospodářskému růstu a zaměstnanosti.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK