Po rozšíření EU v květnu 2004 zpřístupnily své trhy práce lidem z osmi nových států jen Británie, Irsko a Švédsko. Ostatní země je z obavy před přílivem levné pracovní síly z východu nechaly uzavřené. Občané nových členů EU v nich mohou pracovat jen s povolením. Po dvou letech mají země svůj přístup přehodnotit.
"Velkou naději budeme mít ve Španělsku, Portugalsku, Finsku. Ukazuje se, že by se mohlo připojit i Holandsko a Island, který také uvažuje o otevření pracovního trhu. Váhá zatím Řecko. Určité uvolnění by mohlo být na pracovních trzích v Belgii, Dánsku a Francii," shrnul Škromach.
Ze starých zemí EU pracovní trh nyní uvolní úplně Španělsko, Portugalsko a Finsko. Dánsko by mohlo od července zjednodušit administrativní proceduru. Belgie a Francie zvažují částečné uvolnění pro nedostatkové profese. Nizozemsko by mohlo bariéry odstranit na konci roku. Řecko se ještě úplně nerozhodlo. Itálie zvýšila několikanásobně kvóty pro pracovníky nových států. Lucembursko zatím omezení zachovává. Rakousko a Německo je hodlají udržet po celou dobu, tedy ještě dalších pět let. Odbourání bariér mimo EU oznámilo kromě Islandu i Švýcarsko.
Podle ministra při neoficiálních jednáních s představiteli starých zemí často zaznívá to, že Češi vlastně žádné ohrožení pro pracovní trhy nepředstavují. Po rozšíření EU se totiž za prací na západ hromadně nevydali. Za největší problém je považováno lidnaté Polsko s vysokou nezaměstnaností, dodal Škromach. "Občané Polska jsou navíc ochotni za prací cestovat poměrně daleko na rozdíl od českých občanů, kteří mnohdy mají problém dojíždět do vedlejší vesnice," uvedl.
Přestože patnáctka přistupuje k novým státům jako k celku, naději na zmírnění dávají podle Škromacha dvoustranné mezistátní dohody. Česko nyní o zjednodušení zaměstnávání vyjednává například s Francií.
ČR vůči občanům starých států EU omezení neuplatňuje. Na oplátku je podle údajů ministerstva práce vůči zemím, které své trhy uzavřely, zavedlo Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Česko zatím také nepočítá s tím, že by svůj trh po dalším rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko uzavřelo.



Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
