Dosavadní náklady prevence BSE jdou v Česku do miliard Kč

Od roku 2001, kdy se v ČR objevil první případ nemoci, bylo vyšetřeno na BSE zhruba 950.000 kusů skotu, což při průměrné ceně přibližně 1200 korun za jeden test představuje náklady přes miliardu korun. Podílí se na nich zpracovatelé, stát a zčásti přispívá Evropská unie.

Podle mluvčího SVS Josefa Dubna jsou náklady sice nemalé, ale za jistotu spotřebitelů vynaložené peníze stojí. "Počítáme s tím, že v nejbližší době ke změně v testování nedojde," doplnil Duben s tím, že výskytů nemoci v Evropské unii sice ubývá, ale konec vyšetřování by byl myslitelný až v situaci, kdy by se nové případy přestaly objevovat úplně a dlouhodobě. O případné změně musí rozhodnout EU.

Nakažených dobytčat se dosud v Česku objevilo 24 a z preventivních důvodů bylo utraceno a vyšetřeno zhruba 3800 jejich vrstevnic. Stát přitom platí chovatelům za vybité kusy náhrady, které se za dosavadních 24 případů blíží 190 milionům korun.

Některé postižené zemědělské podniky se již podle ankety ČTK s následky BSE vyrovnaly, jiné se s nimi dosud potýkají. Problémem zpravidla nebývá obnovení stáda, ale návrat k předchozí produkci mléka, který může trvat i dva tři roky. Přes kompenzace od státu a pojišťoven tak někteří chovatelé hovoří o milionových škodách, které jim z výskytu BSE vyplynuly, zejména kvůli poklesu tržeb. Ztráty se určitě vyšplhaly alespoň na pět milionů korun, po odečtení náhrad od státu a pojišťovny, řekl například ČTK předseda zemědělského družstva v Trstěnicích na Svitavsku Stanislav Krejsa.

Značný ekonomický dopad má také zákaz zkrmování masokostních mouček hospodářským zvířatům od listopadu 2003. Do té doby se moučky, jejichž prostřednictvím se nemoc podle dosavadních poznatků rozšířila, nesměly dávat do krmiva jen přežvýkavcům - skotu, ovcím či kozám. Podle předsedy Sdružení asanačních podniků Václava Jordána se absolutním zákazem stala prakticky bezcennou každoroční produkce asi 60.000 tun mouček, které kafilérie dodávaly výrobcům krmiv pro kuřata či prasata. Ročně za to tržily přes 400 milionů korun, což ze značné části pokrývalo náklady na likvidaci uhynulých zvířat a jatečného odpadu.

Od té doby se moučky dodávají převážně cementárnám ke spálení, z čehož je příjem mizivý. Například zemědělce tak stojí likvidace mrtvých zvířat podstatně víc. Třeba za uhynulou krávu zaplatí kafilerii asi 2500 až 3000 korun, uvedl Jordán.

V krmných směsích pro kuřata a prasata musela být navíc živočišná bílkovina z mouček nahrazena rostlinnou v podobě soji, což tehdy krmiva zdražilo řádově o stokoruny na tunu, řekl ČTK předseda představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeňek Kubiska. Soja, jejíž cena kolísá, ale od té doby zlevnila, takže dnes už vliv v nákladech na krmiva není významný, dodal.

Krmiváři navíc museli v rámci preventivních opatření proti BSE investovat řádově stovky milionů korun do oddělení výrobních linek pro skot a ostatní zvířata, doplnil Kubiska.

Aféra kolem nemoci šílených krav se podepsala také na spotřebě hovězího. V roce 2001 srazila poptávku po tomto mase. Důvěru spotřebitelů se díky testování a dalším preventivním opatřením podařilo obnovit, spotřeba se ale již na předchozí úroveň nevrátila především proto, že uvolněné místo na trhu rychle obsadilo drůbeží.