Předpokládané snížení administrativních nákladů pro podnikatele Evropské unie nejméně o čtvrtinu Hospodářská komora vítá

I přes nesporný ekonomický růst země je zřejmé, že tahouny ekonomiky zůstávají velké podnikatelské subjekty, sektor těch menších se na tvorbě českého HDP podílí menší měrou, než je tomu u našich evropských sousedů. Důvodem je především množství byrokratických požadavků a dalších povinností, které podnikatelům ukládá stát, nepřehledná legislativa, nedostatek kvalifikované pracovní síly, vysoké vedlejší náklady na práci, trvání soudních sporů a v neposlední řadě také nerovné postavení subdodavatelů vůči velkým firmám.

Malé a středně velké firmy potřebují ke své prosperitě jiné podmínky než firmy velké. Ať už se jedná o objem byrokracie, které podléhají subjekty bez ohledu na jejich velikost, závazky v pracovně právních vztazích, povinnosti spojené s bezpečností práce či ochrany spotřebitele apod. O zlepšení podmínek v této oblasti usiluje také Evropská komise, která si plně uvědomuje, že malé a střední firmy jsou páteří evropského hospodářství, jakožto stálý zdroj nápadů, inovací a podnikatelských schopností a jako klíčoví poskytovatelé pracovních míst. Vždyť MSP představují 99% všech podniků a poskytují přibližně 75 milionů pracovních míst v EU.

Evropská komise ve svém novém partnerství pro růst a zaměstnanost, obnovené lisabonské strategii hospodářských reforem, proto usiluje o začlenění zásady „Na malé a střední podniky myslíme nejdříve“ do všech politik EU a členských států. To znamená, že posuzuje iniciativy z hlediska MSP a zajišťuje, aby potřeby MSP byly prioritní. Další iniciativou Evropské komise je také „Charta malých a středních podniků“, v rámci které Komise podporuje výměnu zkušeností mezi členskými státy a tím zlepšuje podnikatelské prostředí pro MSP v celé Evropě.

Hospodářská komora přivítala iniciativu Evropské komise, věnovat sektoru MSP zvláštní péči. Také české firmy se po vstupu ČR do EU musejí potýkat s přibývajícími normami a regulacemi, které přijímáme v rámci harmonizace národní legislativy. „Revizi vedoucí k jejich redukci o 25 %, tak jak ji předpokládá Evropská komise, vnímám jednoznačně pozitivně. Podstatné je, aby bylo k tomuto ambicióznímu úkolu přistupováno aktivně a k nápravě dnešního stavu došlo v co nejkratší době,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

Také česká vláda přislíbila přezkoumat národní legislativu a na základě výstupů analýzy snížit byrokratickou zátěž podnikatelů o jednu pětinu. „Otázkou je, nakolik je tento závazek starý již více než rok plněn a zda v něm bude pokračovat i vláda příští. Podle analýzy vypracované úřadem vlády dnes podnikatelům ukládají zákony více než dva tisíce ohlašovacích a dalších povinností, podle expertních odhadů tyto byrokratické položky stojí české firmy 86 miliard korun ročně,“ doplnil prezident HK ČR.

Nutnost změny přístup k nejen k sektoru MSP, ale podnikání obecně, je patrná také z některých nedávno přijatých právních norem, jako je např. zákoník práce, zákon o nemocenské nebo o registračních pokladnách. „Z těchto i dalších příkladů je zřejmé, že u nás bohužel ještě nedošlo k uvědomění si významu sektoru malých a středních firem pro fungování ekonomiky,“ říká Drábek. Na rozdíl od velkých subjektů jsou podle něho menší firmy křehčí a vzhledem k nižším finančním rezervám snáze podléhají negativním vlivům. Citlivě reagují nejen na podmínky, které jim vytváří politická reprezentace, ale také na podřízené postavení subdodavatele vůči velkým firmám. Trh by měl být regulován co nejméně, zdržet se nadbytečné regulace, na druhou stranu musí ochránit slabší subjekty před zneužíváním ze strany těch silnějších, kdy jsou nuceny přistoupit na jejich podmínky.