Publikace národní zprávy Eurobarometr 65

Upozorňuje rovněž na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o čtvrtou zprávu od doby, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.

Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1.068 občany České republiky v období 29. března až 14. dubna 2006, tedy v závěru prvního roku období reflexe po referendech ve Francii a Nizozemsku. V České republice šlo o období začínající kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jarní Eurobarometr ukazuje, že se po odeznění bezprostředního dojmu z výsledku referend ve Francii a Nizozemsku vnímání Evropské unie opět zlepšilo. I v některých dalších oblastech byly zaznamenány podstatné změny ve srovnání s minulým šetřením Eurobarometru z podzimu 2005. Obecně vzato jarní Eurobarometr ukázal, že čeští občané jsou nyní se svým členstvím v Evropské unii spokojenější než tomu bylo na podzim 2005.

Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 25, tak v České republice. Tento negativní trend se však zastavil: v celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává 55 % občanů, v České republice 52 % – o osm procentních bodů více než na podzim 2005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Irové, Nizozemci, Španělé a Lucemburčané.

Zastánců názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody, o sedm procentních bodů přibylo (z 55 % na podzim 2005 na 62 %). Opačný názor zastává necelá třetina české veřejnosti (30 %). Ve srovnání s průměrem EU 25 jsou názory české veřejnosti o osm procentních bodů optimističtější.

Vnímání Evropské unie se v České republice také výrazně zlepšilo. Na podzim 2005 se k názoru, že představa, kterou v nich Evropská unie vzbuzuje, je pozitivní, hlásilo 40 % Čechů, v současné době je to 50 %. Zastoupení názoru, že vnímání Evropské unie je neutrální, pokleslo ze 40 % na 33 %. Jen v 16 % Čechů vzbuzuje Evropská unie negativní pocity (v loňském roce to bylo 20 %). Česká republika se ovšem přes tyto změny i nadále řadí mezi státy, kde jsou pozitivní představy spojené s Evropskou unií zastoupené nanejvýš průměrně.

Pro dvě třetiny Čechů znamená Evropská unie svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Tato dominantní asociace se posiluje navzdory tomu, že trh práce zatím není Čechům zcela otevřený. Svoboda pohybu je nejčastější asociací s Evropskou unií i v průměru EU 25 (50 %) a také v průměru 10 nových členských zemích (49 %). Podobně jako v průměru EU 25 se v České republice více než třetině občanů Evropská unie spojuje s eurem, necelé třetině pak obecně se zachováním míru.

Zatímco v průměru EU 25 si více než třetina občanů spojuje Evropskou unii s nezaměstnaností, v České republice podíl tohoto názoru poklesl z 21 % na podzim 2005 na pouhých 14 % na jaře 2006. Česká veřejnost si zase daleko častěji než odpovídá průměru EU 25 spojuje Evropskou unii s ekonomickou prosperitou.

Jen o málo více než třetina Čechů (39 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje. Průměr EU 25 činí 46 % a Česká republika společně se Slovenskem, Maltou, Španělskem, Itálií a Portugalskem patří k členským zemím, kde má vůbec nejméně lidí pocit, že fungování EU rozumějí. V testu znalostí o Evropské unii se ovšem Češi opakovaně projevili jako nadprůměrně informovaní. Největší procento českých občanů správně odpovědělo, že EU se neskládá z 15 členských zemí.

Ačkoli administrativní náklady se podílejí na celkových výdajích Evropské unie pouhými 4,5 %, s tím, že téměř 90 % výdajů je vynakládáno na hospodářské, sociální, kulturní a regionální programy v členských i nečlenských zemích Unie, je v České republice stále poměrně častý názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její personální náklady a výdaje na budovy – zastává ho téměř třetina Čechů (31 %). I když se v tomto směru informovanost veřejnosti zlepšila, je patrné, že v této oblasti i nadále existuje velký prostor pro zlepšení.

Nejdůvěryhodnější institucí EU se stal Soudní dvůr Evropských společenství – po nárůstu o 12 procentních bodů mu nyní důvěřuje 58 % Čechů. Evropský parlament je podle českých občanů důvěryhodnější než Evropská komise, i když český parlament je ve srovnání s národní vládou pro veřejnost méně důvěryhodný. Všem těmto institucím, stejně jako Radě Evropské unie a Evropské centrální bance, důvěřují Češi více než odpovídá průměru EU 25.

Stejně jako většina občanů Evropské unie znají i Češi z klíčových evropských institucí nejvíce Evropský parlament. S velkým odstupem následují Evropská komise, Evropská centrální banka a Rada Evropské unie. Relativně nejméně Čechů zná Soudní dvůr Evropských společenství, ale i v tomto případě jde o téměř dvě třetiny veřejnosti. Češi hodnotí úlohu všech zkoumaných institucí jako významnější než odpovídá průměru EU 25.

Jen 12 % občanů Evropské unie a jen 13 % Čechů nikdy nevyhledává informace o Evropské unii. Ostatní se v tomto směru obracejí především na nejběžnější média: více než dvě třetiny na televizi, polovina Čechů na denní tisk, třetina na rozhlas a čtvrtina na internet. Pro čtvrtinu občanů jsou informačním zdrojem diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy a pro pětinu časopisy a jiné noviny než deníky. Naproti tomu knihy, brožury, informační letáky, a především konference, přednášky, debaty a informační telefonní linky využívá jako zdroj informací o Evropské unii jen malá část občanů.

Co se týče následujících 5 let, většina české veřejnosti si přeje, aby Evropská unie hrála v tomto období v jejich životě důležitější úlohu než dnes. Jen o něco více než třetina však očekává, že se to skutečně stane. Lidí, kteří si přejí, aby Evropská unie hrála v jejich životě menší roli, je poměrně málo jak v České republice (jeden z jedenácti), tak v celé Evropské unii (jeden ze sedmi).

Celé znění zprávy naleznete zde: http://www.evropska-unie.cz/cz/article.asp?id=4225.