OECD: Rostoucí role státu v ruské ekonomice je znepokojující

Stát zvyšuje svůj vliv především v energetice, jak těžbě surovin, tak ve výrobě elektřiny, dále ve finančním sektoru nebo v letectví. OECD za přelomový signál tohoto trendu označila nucenou aukci hlavní těžební divize tehdy největší ropné skupiny Jukos z konce roku 2004. Poté se ruka státu projevovala v řadě akvizic státních podniků z energetiky a bankovnictví, uvedla OECD.

"Snad nejrušivějším trendem politiky posledních let je pokračující kampaň za rozšíření role státu ve 'strategických sektorech'," uvádí zpráva. "Politika se podle všeho stále více zaměřuje nikoli na tržní reformy, nýbrž na zesílení vlivu státu na klíčová místa ekonomiky. To je pro růstové vyhlídky Ruska špatné znamení," napsala organizace.

Zvláštní pozornost věnuje v tomto směru OECD plynárenskému kolosu Gazprom, který v posledních letech prodělával velkou expanzi a zároveň se vrátil pod státní kontrolu. Gazprom proniká do řady dalších sektorů včetně elektroenergetiky, strojírenství a médií, avšak "často na úkor svého základního podnikání", uvádí OECD. Přitom je monopolním ruským dodavatelem zemního plynu do zemí střední a západní Evropy, kde poptávka po plynu výrazně roste.

Ruská vláda přitom v sektoru plynu nedělá reformy, které by zde podpořily růst například zvýšením domácích cen a zajištěním přístupu jiných producentů k hlavním domácím a exportním plynovodům. Plynárenství se tak zanedbává v době, kdy "rostou obavy z udržitelnosti ruských dodávek plynu", uvedla OECD.

Rusko nyní díky vysokým světovým cenám těží z bohatých příjmů z prodeje surovin, podle OECD by však mělo příliv petrodolarů do státní pokladny brzdit, jinak riskuje další růst inflace. Organizace proto navrhuje Moskvě rozšířit stabilizační fond, který shromažďuje příjmy z prodeje ropy, i na další komodity včetně kovů.