Nové ekonomiky ovlivňují celosvětové hospodářství

13.02.2007 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dle předpovědí se v roce 2007 výrobní průmysl bude muset potýkat se silnější mezinárodní konkurencí. Důvodem je především silný růst nových industrializovaných ekonomik, které začínají hrát významnou roli na celosvětovém hospodářství.

Silný světový ekonomický růst se projevil pozitivně i na vývoji většiny průmyslových sektorů. Zvlášť dobrý vliv měla lepší výkonnost eurozóny a silný růst tzv. nových ekonomik. V důsledku rozvoje těchto států rostou i výrobní kapacity a vzniká tak i silná poptávka po výrobních zařízeních. Z toho těží především země, které se specializují na investice. V současné době jsou to především Německo a Japonsko, které zveřejnily růst celosvětového vývozu o více než 9 %. Existující zastaralé výrobní kapacity v nových ekonomikách jsou charakteristické méně ekonomičtějším provozem, který se projevuje především zvýšenou spotřebou energií a materiálů. To vede k prudkému zvýšení poptávky a tím i cen po surovinách a ostatních komoditách, které vstupují do výroby.

„Tlak vyvíjený na nákupní ceny výrobců surovin vedl spolu s poklesem prodejních cen hotových výrobků navíc k poklesu obchodních marží,“ podotýká Philippe Brossard, ředitel výzkumu společnosti Euler Hermes.

Zvýšení výroby v nově industrializovaných státech však nebylo kompenzováno výrazným snížením výrobní kapacity na původních trzích. Logickým vyústěním této situace je hrozba značného přebytku hotových výrobků v případě, že se potvrdí očekávané zpomalení světového růstu. To zřejmě povede k silnějším konkurenčním bojům, především pak v cenové oblasti.

Rostoucí světový obchod a přesun průmyslu na nové trhy byly prospěšné především pro sektor polotovarů, především pak oceli a chemických výrobků. Významný prospěch zaznamenal i dopravní sektor a výroba dopravního zařízení. Dokonce i letecké společnosti se začaly dostávat z problémů způsobených teroristickými útoky a růstem cen ropy.

Stagnaci cen jsme zaznamenali v sektoru spotřebního zboží. Především se pak jedná o automobilový a farmaceutický trh. Snížení cen výrobků je především patrné v oděvním průmyslu, na trhu s elektronikou a v oblasti informačních technologií.

„Deflační trend by měl u vyrobeného zboží i nadále hrát ve prospěch zemí s nízkými náklady na hodinovou mzdu. Ty budou získávat větší podíl na průmyslovém trhu, a v zemích, kde jsou mzdové náklady nejvyšší, by měla tato situace urychlit restrukturalizaci. Klíčovým prvkem americké prezidentské volební kampaně by se měl stát průmyslový offshoring,“ dodává Philippe Brossard.

/>/>
Náklady na hodinovou mzdu v roce 2006
Země EUR/hodina USA=100
Švédsko 32,80 178
Francie 29,63 161
Německo 28,09 153
EU 15 27,11 147
EU 25 22,79 124
Španělsko 18,48 100
Japonsko 16,40 89
Slovinsko 11,08 60
Česká republika 6,20 34
Slovenská republika 5,84 32
Rumunsko 2,57 14
Čína 1,00 5

Zdroje: Eurostat, Euler Hermes SFAC

Nejdramatičtější obrat k horšímu postihl výrobce automobilů. Hlavním důvodem je fakt, že se z nově industrializovaných států staly čistí vývozci. Především se jedná o Asii a střední Evropu (včetně České republiky). Moc Japonska se přitom i nadále zvyšuje. Na úpadku automobilového průmyslu se značně podílí američtí výrobci, které postihla krize.

„Nejvíce může být postižen sektor nových a informačních technologií, ten je na výkyvy globální ekonomiky nejcitlivější. Oproti tomu domácí sektory, zejména stavebnictví a sektor služeb jsou lépe chráněny než sektory otevřené vůči mezinárodní konkurenci. Například sektor stavebnictví, který v USA v roce 2006 v USA výrazně pohoršil, by se měl postupně stabilizovat. V Evropě naopak nastane zpomalení vzhledem k zvýšení úrokových sazeb v roce 2006. Některé trhy (Velká Británie a Španělsko) vykazují známky přeceňování nemovitostí, což by mohlo vést ke snížení cen,“ uzavírá Philippe Brossard.

Zdroj: Studie Euler Hermes

Autor článku

Nadja Fehimovič  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU