BRATISLAVA, 6.března (Reuters) - Slovensko bude po rekordu
koruny vůči euru z tohoto týdne nuceno revalvovat kurs ve
směnném mechanismu ERM-2. Ovšem učiní-li tak v létě při ještě
vyšším kursu, aby vytvořilo silnější nárazník proti inflaci,
bude to dlouhodobě přínosné, říkají analytici.
Slovenská koruna v úterý vyšplhala na rekordní vrchol 32,250
za euro <EURSKK=>, částečně poháněna spekulacemi, že by se
Bratislava mohla pokusit vyjednat s Evropskou unií (EU)
revalvaci centrální parity v mechanismu ERM-2.
Země usilující o vstup do eurozóny musí své měny zakotvit v
ERM-2 nejméně na dva roky, aby bylo možné vyhodnotit jejich
připravenost na členství. Směnný kurs se musí pohybovat v
rozmezí 15 procent oběma směry od dohodnutého kursu k euru,
takzvané centrální parity.
Slovensko chce přijmout euro v roce 2009. Bratislava zvedla
loni v březnu centrální paritu o 8,5 procenta na 35,4424 za euro
s tím, jak silně rostlo hospodářství, produktivita a zahraniční
investice.
Další navýšení centrální parity se jeví jako nevyhnutelné a
pomohlo by udržet pod kontrolou inflaci. Koruna se nyní nachází
9 procent nad centrální paritou a 5,4 procenta nad letošním dnem
34,120 za euro, jehož se dotkla v lednu.
"Očekáváme, že centrální parita bude opět revalvována, aby
měnové podmínky zůstaly restriktivní," řekl analytik Citibank
Jaromír Šindel.
"Nezměněnou centrální paritu vidíme jako inflační faktor...
Věříme, že inflační úvahy převáží nad udržením směnného kursu na
konkurenceschopnější úrovni."
Průzkum mezi 15 slovenskými ekonomy ukázal, že centrální
parita kolem 31 korun za euro je "teoreticky optimální".
Slovenská inflace harmonizovaná se standardy Evropské unie
(HICP) dosáhla v lednu 13měsíčního maxima 3,2 procenta. Zatímco
trh vidí, že inflace setrvá pod stropem požadovaným pro přijetí
eura, málokoho by překvapilo, kdyby po vstupu koruny do eurozóny
zrychlila.
Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl loni o rekordních 10,4
procenta a schodek obchodní bilance se zúžil na 19,7 miliardy
korun ze 75,3 miliardy v roce 2006.
SPÍŠE POZDĚJI NEŽ DŘÍVE
Ministr financí Ján Počiatek minulý týden řekl, že nemůže
vyloučit další revalvaci koruny. Premiér Robert Fico uvedl, že
úroveň, na které koruna vstoupí do eurozóny, by neměla
podporovat inflaci.
Fico tak zřejmě podpoří ty centrální bankéře, kteří
upřednostňují silný konverzní kurs. Ten bude tlumit cenové tlaky
po vstupu do eurozóny, kdy se Slovensko vzdá směnného kursu,
jehož zpevňování drželo růst cen na uzdě.
Trh čeká, že kurs, se kterým koruna vstoupí do eurozóny,
bude totožný s aktuální centrální paritou v ERM-2, což by
odpovídalo praxi při vstupu jiných měn.
Slovensko bude pravděpodobně muset snížit hlavní úrokovou
sazbu, nyní na 4,25 procenta, aby ji sladilo s úrovní v
eurozóně, v současnosti na 4,00 procenta. Slabší konverzní kurs
by pak mohl podpořit inflaci.
Analytici uvádějí, že minulý i budoucí ekonomický růst
ospravedlňuje ještě jednu revalvaci centrální parity, jež by se
ale neměla uspěchat.
Pravděpodobnost, že inflace zrychlí po ukončení samostatné
měnové politiky a poté, co přijetí eura zruší vliv zpevňující
koruny, znamená, že by Bratislava měla revalvaci pozdržet.
"Čím později bude konverzní kurs nastaven, tím lepší bude
pozice pro vyjednání úrovně poblíž reálného rovnovážného kursu,"
řekl Viliam Pätoprstý, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Většina analytiků věří, že by k revalvaci mělo dojít krátce
předtím, než se v červnu nebo červenci Bratislava formálně
dohodne s EU na kursu pro vstup do eurozóny.
"Další revalvace bude procedurální krok, který se bude řídit
normou, že konverzní kurs by se měl blížit paritě," řekl ekonom
z Volksbank Vladimír Vano, jenž ji čeká v červnu.
(Reportér: Peter Laca; Přeložil: Robert Müller)
