PRAHA, 3.dubna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 26.března.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Vladimír Tomšík, vrchní ředitelka Eva
Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první
situační zprávy.
Proinflačním směrem působil především nižší než očekávaný
pokles meziroční inflace, která byla v únoru o 0,5 procenta nad
prognózou. K této odchylce přispěly přibližně stejnou měrou ceny
potravin a ceny pohonných hmot. Proinflačním rizikem prognózy
bylo rovněž uvolněnější působení měnových podmínek, a to jak z
důvodu slabšího devizového kurzu, tak z důvodu nižších tržních
úrokových sazeb. Naproti tomu protiinflačně působila především
změna výhledu vývoje v zahraničí, kde se očekává další
prohloubení hospodářského poklesu v eurozóně, nižší dynamika
světových cen a nižší zahraniční úrokové sazby. V reakci na
výrazné ochlazení zahraniční ekonomické aktivity došlo i ke
zpomalení růstu domácího HDP, který byl ve čtvrtém čtvrtletí
2008 oproti predikci nižší o 1,3 procenta.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k
diskusi nových informací a rizik únorové prognózy. Bankovní rada
se shodovala v tom, že nejistota spojená s budoucím vývojem je
velmi vysoká. Někteří členové bankovní rady argumentovali, že
tato nejistota působí oběma směry. Bylo uvedeno, že pro
rozhodování bankovní rady je rozhodující poměr mezi relativní
váhou poptávkové desinflace vůči faktorům nákladové inflace.
Bylo rovněž zmíněno, že v současné nejisté situaci mají modelové
výsledky menší relevanci, takže odchylka aktuální inflace od
predikce má rovněž menší význam, než za standardních podmínek.
Velká část zmíněné nejistoty souvisí s vývojem v zahraničí.
Zazněly pochybnosti o reálnosti předpokladu obnovení
ekonomického růstu v USA na přelomu let 2009 a 2010 a bylo
diskutováno riziko dalšího možného zhoršení výhledu v zahraničí.
V souvislosti s předpokládaným snížením úrokových sazeb v
eurozóně bylo uvedeno, že tento pokles může vést ke zhodnocení
kurzu koruny k úrovním předpokládaným prognózou, což může
oslabit domácí proinflační rizika. V této souvislosti však
zazněl názor, že předpokládané snížení úrokových sazeb ECB bude
reakcí na zhoršený ekonomický vývoj v eurozóně, který se přes
pokles českého vývozu, zhoršení vývoje běžného účtu a nárůst
rizikové prémie naopak může projevit tlakem na oslabení kurzu,
což je proinflační riziko. V rámci protiinflačních rizik bylo
zmíněno také působení světových cen energií. Dále bylo uvedeno,
že v porovnání s mnohými zahraničními ekonomikami je naše
situace výhodnější, neboť symetrie inflačních rizik umožňuje
koncentraci na cílování inflace v delším časovém horizontu.
V souvislosti se strukturou poklesu dynamiky HDP ve
čtvrtém čtvrtletí 2008 byl diskutován především výrazný pokles
příspěvku čistého vývozu. Někteří členové bankovní rady zde
vyjádřili své přesvědčení, že znehodnocení kurzu v druhém
pololetí 2008 může vést k posílení konkurenceschopnosti českých
vývozců a částečně tak oslabit dopady poklesu zahraniční
ekonomické aktivity. Vedle toho byla zmíněna také záporná chyba
predikce růstu výdajů vlády na konečnou spotřebu, která by na
první pohled mohla signalizovat poněkud překvapivou fiskální
restrikci, ale která byla zapříčiněna pouze chybou odhadu
deflátoru vládní spotřeby. Diskutována zde byla také struktura
růstu fixních investic, kde vedle poklesu příspěvku investic do
budov a staveb došlo k poněkud nelogickému pozitivnímu příspěvku
investic do dopravních prostředků. Příspěvek obou těchto složek
poptávky k celkovému ekonomickému růstu byl však poměrně nízký.
Velká pozornost byla věnována také vývoji na trhu práce, kde
pokračuje pokles počtu volných pracovních míst a zvyšuje se
nezaměstnanost. Na základě aktuálního tvaru Beveridgeovy křivky
byla vznesena hypotéza o možném strukturálním zhoršení na trhu
práce. Členové bankovní rady diskutovali také možné dopady
propadu produktivity práce v průmyslu i ve stavebnictví a
související výrazný nárůst nominálních jednotkových mzdových
nákladů. V této souvislosti bylo zmíněno riziko proinflačního
působení těchto nákladů, celkově však převážil názor, že jejich
nárůst má pouze dočasný charakter. K opětovnému snížení
nominálních jednotkových mzdových nákladů dojde jak
prostřednictvím zpomalení dynamiky mezd, tak dalšího
propouštění, což obojí bude působit spíše protiinflačně. S
vývojem na trhu práce jsou rovněž spojeny mnohé další nejistoty
a zkreslení. Bankovní rada diskutovala především možné zkreslení
statistik průměrné mzdy prostřednictvím omezování pracovní doby,
zkreslení růstu mezd související s daňovou optimalizací z konce
roku 2007, nesoulad mezi dynamikou průměrných mezd a hodinových
mezd, či překvapivý nárůst zaměstnanosti v terciálním sektoru.
Někteří členové bankovní rady diskutovali transmisi poklesu
měnověpolitických sazeb do klientských sazeb z úvěrů, kde sazby
z nových úvěrů nefinančním podnikům klesají, z úvěrů na bydlení
stagnují a ze spotřebitelských úvěrů rostou. Převážil názor, že
v oblasti likvidity bankovního sektoru došlo v porovnání s
podzimem ke zlepšení situace a že reakce klientských úvěrových
sazeb logicky odpovídá struktuře rizikového profilu klientů.
Jako dílčí proinflační faktor byl zmíněn rovněž poměrně vysoký
růst peněžní zásoby, který byl tažen především růstem oběživa.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně
rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo
operace na stávající úrovni 1,75 procenta. Pro toto rozhodnutí
hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér
Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Tomšík a vrchní
ředitelka Zamrazilová."
