* Lídři EU jednají o řízení ekonomiky, regulaci
* Sílí obavy, že Španělsko bude potřebovat finanční pomoc
* Roste tlak na transparentní zátěžové testy bank
BRUSEL, 17.června (Reuters) - Lídři Evropské unie ve čtvrtek
zahájili jednání o způsobech, jak posílit rozpočtovou disciplínu
a koordinaci ekonomické politiky. Doufají, že tak finančním
trhům dají najevo, že dluhovou krizi eurozóny zvládnou.
Předmětem jednání dále bude zpřísnění finanční regulace s
cílem zabránit další globální ekonomické krizi, včetně daně, jež
by banky přiměla platit za budoucí krize. Současně sílí tlak,
aby Evropa zveřejňovala výsledky zátěžových testů, jež
kontrolují likviditu bank.
Sedmadvacet členských zemí, jež představují více než 500
milionů obyvatel, se dohodlo na záchranné síti v objemu 500
miliard eur, jež má pomoci sužovaným státům eurozóny, a na
záchranném balíčku pro Řecko v hodnotě 110 miliard eur.
Nicméně přes opakované ujišťování se představitelům států a
Evropské komisi nepodařilo zmírnit obavy, že Španělsko půjde v
řeckých stopách a zažádá o finanční pomoc.
"Domnívám se, že pokud jde o veřejné finance, je situace
Evropy křehká," řekl po příjezdu do Bruselu švédský premiér
Fredrik Reinfeldt.
"Myslím, že musíme ukázat vůdcovský a rozhodný postoj k
Evropě... a koordinovat nutná opatření."
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jenž předsedá
skupině Eurogroup ministrů financí eurozóny, v rozhovoru pro
tisk připustil, že Španělsko čelí problémům, ovšem řekl, že to
nebude konkrétním bodem programu summitu.
Předmětem jednání oficiálních představitelů budou závěry
pracovní komise, jejímž úkolem bylo analyzovat reformy navržené
s cílem zabránit dalšímu růstu zadlužení, posílit spolupráci a
vytvořit trvalý mechanismus pomoci pro země s dluhovými
problémy.
Lídři zemí se obecně shodují na potřebě užší koordinace
ekonomické politiky, či "ekonomické vlády", ovšem mají rozdílné
názory, jak postupovat.
Navzdory shodě v některých otázkách dosažené při pondělních
jednáních přetrvávají názorové rozdíly mezi německou kancléřkou
Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem
Sarkozym, kteří stojí v čele největších ekonomik 16členné
eurozóny.
Německo chce přísnější rozpočtovou disciplínu a podporuje,
změny v základních dokumentech EU, aby bylo možné uvalit sankce
na země, jež nebudou plnit rozpočtové cíle. Francie tento tvrdý
postoj Německa nesdílí.
Evropští lídři zřejmě budou dále tlačit na zavedení evropské
bankovní daně poté, co se největší světové ekonomiky na této
dani nedohodly. Bankovní sektor je vnímán jako jeden z hlavních
viníků globální ekonomické krize. []
Cílem je dohodnout se na společném postoji před summitem
skupiny G20, jenž se bude konat v Torontu 26. a 27.června.
Evropští regulátoři také čelí sílícímu tlaku, aby
zveřejňovali výsledky zátěžových testů jednotlivých bank, s
cílem získat zpět důvěru trhu a překonat částečné zmrazení
mezibankovních úvěrů.
Finský ministr financí ve středu řekl, že podpora
průhlednějších zátěžových testů bank v Evropě roste, ovšem ne
všichni jsou v této věci zajedno.
Pro další zprávy o EU klikněte na []
Pro další zprávy o eurozóně klikněte na []
(Autor: Timothy Heritage; Přeložil: Tomáš Doležel)