PRAHA, 14.srpna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 6.srpna.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík,
vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy, která
obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Domácí ekonomický
vývoj byl silně ovlivněn nepříznivým vývojem v zahraničí.
Inflace ve druhém čtvrtletí pokračovala v poklesu a dostala se
pod spodní okraj tolerančního pásma inflačního cíle. Ekonomická
aktivita poklesla, na základě nových údajů je tento pokles větší
v porovnání s informacemi dostupnými při zpracování předchozí
prognózy. Ekonomický útlum se s jistým zpožděním projevuje na
trhu práce rostoucí nezaměstnaností a zpomalením růstu mezd.
Protiinflační působení ekonomického propadu bylo částečně
kompenzováno oslabením měnového kurzu.
Podle nové prognózy bude inflace klesat ještě ve třetím
čtvrtletí tohoto roku. Poté se z nízkých kladných hodnot bude
pomalu přibližovat k inflačnímu cíli, ke kterému se dostane na
konci roku 2010. Ekonomický pokles dle nové prognózy dosáhl dna
ve druhém čtvrtletí letošního roku. Od třetího čtvrtletí začne
česká ekonomika vykazovat kladná mezičtvrtletní tempa růstu.
Celoroční pokles je nyní odhadován na necelá 4 procenta, což je
více, než uváděla předchozí prognóza. V roce 2010 předpokládá
nová prognóza návrat k mírnému růstu. Kurz koruny bude na
horizontu prognózy mírně posilovat. S prognózou je konzistentní
pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný
růst od druhé poloviny roku 2010.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k
diskuzi. Bylo opakovaně řečeno, že snížení sazeb je v souladu s
novou prognózou. Bankovní rada se shodovala, že ve srovnání s
předchozí prognózou jsou rizika menší a lze si je představit
spíše na protiinflační straně. Zazněly také názory, že ve
srovnání s předchozím jednáním jsou rizika symetričtěji
rozložená a že rizika prognózy zahraničního vývoje lze nyní
nalézt na proinflační i protiinflační straně.
Bankovní rada diskutovala rizika prognózy. Mezi
protiinflační byly zařazeny především uvolněné výrobní kapacity,
zhoršující se situace na trhu práce, možnost pomalejšího než
očekávaného poklesu kreditní prémie a také posílení kurzu, ke
kterému došlo v posledním období. Ke zvažovaným proinflačním
rizikům patřil zpožděný dopad předchozího oslabení koruny,
rostoucí jednotkové mzdové náklady a možnost korekce cen
potravin a komodit, jejichž vývoj může být značně volatilní.
V této souvislosti bankovní rada diskutovala některé otázky
související s transmisí měnové politiky. Bylo zvažováno, zda je
realistické předpokládat, že se znehodnocení měny odrazí v
domácích cenách s větším zpožděním nebo zda je pravděpodobnější,
že slabý kurz pouze ztlumil propad cen obchodovatelného zboží.
Opakovaně bylo řečeno, že důležitým předpokladem prognózy je
postupné přiblížení se tržních krátkodobých sazeb k hladině
měnověpolitických sazeb. Bylo uvedeno, že tento předpoklad může
být omezen jen pomalu klesající rizikovou prémií. Na druhé
straně již dnes lze pozorovat vliv fiskální politiky na
dlouhodobé sazby. Bylo též řečeno, že i přes ztíženou měnovou
transmisi je snížení měnověpolitických sazeb žádoucí.
Bankovní rada se dále věnovala růstovému výhledu české
ekonomiky. Byly diskutovány zdroje růstu, které povedou k
oživení růstu HDP. Bankovní rada se shodovala, že prognóza
růstového výhledu je spojena s řadou nejistot a že klíčovým
faktorem bude rychlost a intenzita zahraničního oživení. Bylo
řečeno, že oživení v horizontu prognózy by mělo být v logice
nové prognózy taženo investicemi, což je hypotéza, která se
potvrdí pouze, dojde-li v zahraničí k robustnějšímu oživení.
Několikrát zaznělo, že prognózované oživení je velmi mírné.
Proto se domácí ekonomika bude jen pozvolna dostávat na úroveň
roku 2008, a tedy není možné očekávat na horizontu prognózy
výraznější poptávkově-inflační tlaky. Za další podstatný faktor
oživení byla označena role spotřeby. Bylo opakovaně řečeno, že
nové údaje o vyšším než očekávaném růstu spotřeby ukazují na
stabilizující roli spotřeby a naznačují, že domácnosti
kompenzují pokles mezd pomocí transferů a úspor. Zazněly ale
také názory, že rostoucí nezaměstnanost a zpožděné dopady
propadu HDP na trh práce mohou ještě spotřebu v dalších
čtvrtletích negativně ovlivnit.
Vzhledem k velkému vlivu zahraničního vývoje na novou
prognózu se bankovní rada zaměřila také na diskusi globální
situace. Několikrát bylo řečeno, že prognózy zahraničního vývoje
předpokládající relativně rychlý odraz ode dna mohou být příliš
optimistické. Mezi faktory, které mohou vést k méně
optimistickému výhledu, byla zmíněna existence volných výrobních
kapacit, pro které bude třeba najít nové využití, možné dopady
fiskální restrikce v těch zemích, které budou ukončovat
expanzivní reakci na krizi, a možné restriktivní dopady ukončení
využívání nekonvenčních nástrojů měnové politiky ze strany
některých centrálních bank. V této souvislosti bylo diskutováno,
zda může mít ukončení kvantitativního uvolňování vliv na ceny
ropy a dalších komodit. Bylo uvedeno, že může dojít k poklesu
těchto cen a že tato možnost je z pohledu prognózy
protiinflačním rizikem. Na druhou stranu zazněl názor, že
oživení v zahraničí může přijít i rychleji, než předpokládá nová
prognóza. V tomto kontextu bylo také uvedeno, že vzhledem k
příčinám stávající krize, mezi něž lze zařadit příliš uvolněnou
měnovou politiku některých zahraničních centrálních bank, se
může v budoucnu změnit pojetí měnové politiky, což by mohlo vést
v delším horizontu ke zvýšení zahraničních sazeb.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně
rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo
operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 1,25 procenta s
účinností od 7.srpna 2009. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu
snížit diskontní a lombardní sazbu na 0,25 procenta, respektive
2,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma,
viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman,
vrchní ředitel Řežábek, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka
Zamrazilová."
