VERZE 2-PRŮZKUM-Měny střední Evropy přečkají chmury, zlotý tahounem (OPAK.)

                                
   * Zlotý za 12 měsíců zpevní k euru na 3,85 (dříve 3,9)
                                
 * Koruna zpevní na 25 (stejně jako v říjnovém průzkumu)
                                
 * Forint posílí na 264 za euro (dříve 266)
                                
 * Leu si polepší na 4,15 (dříve 4,1) 
                                
 (opakuje kvůli opravě grafického zobrazení)
                                
 Sándor Petö
                                
 BUDAPEŠŤ, 3.listopadu (Reuters) - Středoevropské měny v 
příštích 12 měsících zřejmě rozšíří zisky, vedeny polským zlotým 
<EURPLN=>, a to navzdory přechodnému ústupu, který zahájily 
minulý týden, ukázal v úterý průzkum Reuters.
                                
 Ekonomickou krizí sužované měny Česka, Maďarska, Polska a 
Rumunska se pohybují v uctivé vzdálenosti od maxim dosažených v 
loňském roce. Některé přesto krátkodobě čelí tlakům na oslabení 
s tím, jak se centrální banky potýkají s nízkou inflací a 
politická nestabilita ztěžuje reformní úsilí.
                                
 Zlotý, jenž v pondělí ztratil na 4,268 za euro, by však měl 
do roka zpevnit na 3,85, když obdobný průzkum před měsícem 
mu předpovídal kurs 3,9. Proti pondělnímu závěru by tak během 
roku posílil o 11 procent. 
                                
 Koruna <EURCZK=> má podle analytiků zpevnit o 5 až 6 procent 
na 25,00 za euro, forint <EURHUF=> o 4 až 5 procent na 264 a 
rumunský leu <EURRON=> o 5 procent na 4,15. 
                                
 "Pokud jde o měny v regionu, jsme optimisty, ačkoli rozsah 
(optimismu) se liší," řekl Ulrich Leuchtmann, hlavní analytik 
devizových trhů u Commerzbank ve Frakfurtu.
                                
 "Globálně stoupla averze k riziku..., ale ta se v budoucnu 
zmírní. A měny v regionu stále nedosahují úrovní, jež zaujímaly 
před krizí," dodal. 
                                
 Měny se v uplynulých několika měsících zotavily, ale zlotý 
stále ztrácí proti vrcholu z loňského léta 25 procent, leu 19 
procent, forint 18 procent a koruna 13 procent.
                                
 Koncem října pak měny spadly na mnohaměsíční minima, když 
nejistota ohledně globálního oživení znovu podnítila averzi k 
riziku.
                                
 Region také tíží obavy z narůstajících schodků státních 
rozpočtů v Česku a Polsku spolu s politickou nestabilitou, jež 
letos vedla k pádu vlád v Praze, Bukurešti a Budapešti.
                                
 Medián předpovědí 42 analytiků oslovených v průzkumu mezi 
29.říjnem a 2.listopadem ukazuje v příštích měsících na směnné 
kursy o 1 až 2 procenta slabší, než byly úrovně předpovídané 
před měsícem.
                                
 Minulý týden měny ztrácely takřka identicky.
                                
 "Pokud bude pokračovat negativní korekce..., pravděpodobně 
zasáhne všechny měny v regionu, a je nepravděpodobné, že zůstane 
jediná měna jako bezpečné útočiště," uvedla Danske Bank v 
týdenní zprávě o regionu. 
 
                                
 ZLOTÝ, KORUNA VEDOU
                                
 Chmury se však zřejmě rozplynou a měny zamíří opět výš.
                                
 Investoři už začínají upřednostňovat aktiva zemí s lepšími 
ekonomickými fundamenty, jejichž atraktivitu posiluje naděje, že 
centrální banky začnou opět zvedat úrokové sazby, a obrátí tak 
trend uvolňování měnové politiky z posledního roku.
                                
 Polsko, které se v období globální ekonomické krize mohlo 
opřít o největší domácí trh v regionu, je vnímáno jako mimořádný 
příklad. Země se jako jediná v Evropské unii vyhnula recesi a 
očekává se od ní rychlé ekonomické zotavení. 
                                
 Ačkoli překročení cílů rozpočtového schodku pro příští rok 
zůstává rizikem, analytici podle průzkumu očekávají v příštích 
třech měsících zpevnění zlotého o 4 procenta na 4,1 za euro. 
                                
 Polská i česká centrální banka by v příštím roce měly 
utáhnout měnovou politiku z historicky nízkých úrovní 3,5 a 1,25 
procenta, což by zlotému a koruně přidalo na přitažlivosti.
                                
 Nicméně pokud jde o korunu, někteří analytici nevylučují 
ještě jedno snížení sazeb [ID:nLU554406]. Česká národní banka 
dala najevo, že by silná koruna mohla způsobit déletrvající 
deflaci, což lze vnímat jako signál, že se vyhne politice, jež 
by vedla k rychlému zpevnění měny.
                                
 Hlavní sazby v Maďarsku a Rumunsku jsou mnohem vyšší - na 
7,0 a 8,0 procenta - a obě centrální banky se stále nacházejí v 
cyklu uvolňování s tím, jak reagují na hlubokou recesi a slabou 
domácí poptávku.
                                
 Ekonomiky Maďarska a Rumunska získaly více zahraničního 
kapitálu, když se musely uchýlit k pomoci od Mezinárodního 
měnového fondu, a očekává se, že se budou zotavovat pomaleji.
                                
 Krátkodobý výhled Rumunska také komplikuje vládní krize. 
[ID:nLU554406] 
                                
 Maďarské centrální bance, stejně jako v případě Česka, 
zřejmě nevadí určitá slabost forintu, pokud nepřekročí jistou 
hranici. Očekává se, že nová prognóza, kterou banka zveřejní 
koncem listopadu, bude počítat pro rok 2010 s podstřelením 
3procentního inflačního cíle. 
                                
 Banka snížila sazby oproti stejnému období loňského roku o 
4,5 procentního bodu na 7,0 procenta.
                                
 "Nečekám, že oslabování forintu povede k zastavení procesu 
snižování sazeb, ale jednotlivé skoky budou možná menší, 25 
bazických bodů namísto 50," uvedl Gyorgy Barta z CIB. "Míra 
dalšího snížení... bude záviset na forintu."
                                
 PRO ÚDAJE Z PRŮZKUMU PROSÍM KLIKNĚTE NA <CEEFXPOLL01>.
                                
 PRO DALŠÍ KOMNETÁŘE ANALYTIKŮ O MĚNÁCH STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ 
EVROPY PROSÍM KLIKNĚTE NA [ID:nL2479529] 
                                
(Přeložili: Tomáš Doležel a Jan Schmidt; Editoval: Jan 
Korselt)