Mirka Krůfová a Jan Lopatka
PRAHA, 18.března (Reuters) - Silná koruna nejspíše odradí
Českou národní banku (ČNB) od případného zvýšení úrokových sazeb
na konci března, a to navzdory prudkému zrychlení inflace,
ukázal úterní průzkum agentury Reuters.
Podle průzkumu 12 z 15 analytiků čeká, že centrální banka
ponechá na měnovém zasedání 26.března hlavní dvoutýdenní repo
sazbu <CZRP=> <CZCBIR=ECI> beze změny na 3,75 procenta poté, co
ji naposledy zvýšila o čtvrt procentního bodu minulý měsíc.
Zbývající tři analytici vidí utažení sazeb o 25 bazických
bodů a čtyři z těch, kteří nepředpovídají růst sazeb na březen,
očekávají tento krok buď v květnu, nebo ve třetím čtvrtletí.
Ostatní však mají za to, že cyklus utahování úrokových sazeb
již dosáhl svého vrcholu. Prudké posilování koruny na rekordní
úrovně k euru, slabší domácí poptávka a zpomalující globální
ekonomika jsou podle nich dostatečnými důvody, aby se úrokové
sazby již nezvedaly.
"Domníváme se, že ČNB nemá zapotřebí zvedat sazby; inflace
je již na vrcholu, ekonomika začíná zpomalovat a měnovou
politiku místo ČNB docela dost utáhla silná koruna," uvedl Petr
Dufek, analytik z ČSOB.
"Vzhledem k rizikům na předních finančních trzích považujeme
ponechání sazeb beze změny za vhodnější než jejich zvýšení."
Koruna za uplynulý rok stoupla o 10 procent k euru <EURCZK=>
a vůči dolaru vyskočila o 25 procent <CZK=>, přičemž v obou
případech si zapsala rekordní maxima.
Několik členů bankovní rady ČNB uvedlo, že koruna zpevnila
nad hladinu ospravedlnitelnou robustním růstem ekonomiky, jež v
uplynulých třech letech vykazovala meziroční expanzi o více než
6 procent.
Síla domácí měny je nejvýznamnějším jednotlivým faktorem
působícím protiinflačně v menší a otevřené ekonomice.
Dalším je očekávané zpomalení letošního ekonomického růstu
na 4 až 5 procent kvůli slabší domácí poptávce, jež se již
projevila v údajích o maloobchodních tržbách [], a
ochabování vývozních trhů v Evropě.
Silná koruna stojí proti nečekaně silnému růstu cen potravin
a energií, dopadu vyšších spotřebních daní a vzestupu cen za
bydlení a zdravotní péči.
Meziroční inflace v lednu i únoru vyskočila na 7,5 procenta,
vysoko nad odhady trhu i nad cíl ČNB. Ten je stanoven na 3
procenta s možnou odchylkou 1 procentního bodu oběma směry.
Centrální bankéři trvají na tom, že skok inflace je pouze
dočasný jev, který se vytratí na začátku příštího roku, až se
nedávný masivní nárůst cen promítne do srovnávací báze pro
meziroční cenový růst.
Někteří analytici však říkají, že hospodářství potřebuje
pomoc v podobě těsnější měnové politiky.
"Navzdory očekávanému zpomalení jádrového růstu trhu a
současným otřesům na trhu se domníváme, že česká ekonomika
vyžaduje vyšší úrokové sazby," řekla Lauren van Biljonová,
analytička u firmy 4Cast v Londýně.
"Globálně vyšší ceny potravin a komodit spolu s robustní
domácí ekonomikou drží inflační tlaky při horní straně - ačkoli
ČNB bude možná potřebovat mírný nárůst koruny k euru, než se
rozhoupe k činu," dodala Biljonová.
Koruna v úterý oslabila <EURCZK=>, když centrální banka
oznámila, že usiluje o dohodu s ministerstvem financí o
opatřeních na omezení růstu koruny včetně toho, že očekávané
příjmy z privatizace v cizích měnách budou uloženy na zvláštní
devizový účet. Později sklouzla až na měsíční minimum 25,480 za
euro, když jednání potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek.
Tato dohoda by také mohla vládě zabránit ve vydávání
dluhopisů denominovaných v eurech a měla by upravit směnu
prostředků z podpůrných fondů EU mimo devizový trh
[].
(PRO TABULKU VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU KLIKNĚTE NA [])
(Přeložili: Jan Schmidt a Robert Müller)
