* Argumentem pro stabilní sazby bylo riziko nižšího
potenciálního výstupu
* V budoucnu mohou sazby jít oběma směry, záleží na rizicích
Jana Mlčochová
PRAHA, 18.listopadu (Reuters) - Příští pohyb úrokových sazeb
může jít oběma směry a nemělo by se dovozovat, že již dosáhly
dna, i když existuje riziko, že by inflace mohla překonat
očekávání, řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
ČNB srazila sazby od loňského srpna v šesti krocích celkem o
2,5 procentního bodu na historické minimum 1,25 procenta a její
prognóza ukazuje na další uvolňování měnové politiky.
Hampl se na zasedání bankovní rady 5.listopadu přidal k
většině, jež poměrem 4:3 ponechala sazby beze změny, a
přehlasovala tak guvernéra Zdeňka Tůmu, druhého viceguvernéra
Miroslava Singra a Vladimíra Tomšíka, kteří chtěli sazby snížit
o 25 bazických bodů.
Klíčovým pro jeho příští rozhodnutí bude vývoj bilance rizik
vůči prognóze ČNB, řekl Hampl v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Nyní jedno z hlavních rizik spočívá v tom, že by ekonomika
mohla vyjít z krize s menším potenciálním výstupem, což by mohlo
vést k nárůstu poptávkou tažených cenových tlaků, a tím i
potřebě utažení měnové politiky, uvedl Hampl.
"Existuje velká nejistota, jestli krize jednorázově náhle
nezměnila potenciální výstup ekonomiky," řekl Hampl v rozhovoru,
uvolněném ke zveřejnění ve středu.
"Pokud by to tak bylo... pak by sazby měly být výše (než
jsou teď)".
Bankovní rada debatovala o nižším růstu produktivity jako o
součásti citlivostní analýzy k nové makroekonomické prognóze.
Čerstvý výhled trhu práce ukázal, že by růst mezd mohl
zpomalit méně, než se čekalo, což platí i pro tempo vzestupu
nezaměstnanosti. Oba ukazatele naznačují, že poptávka neoslabí
tak rychle, jak se čekalo.
Poptávka má navíc dlouhou setrvačnost, takže ačkoli je nyní
utlumená a slabší, existuje riziko, že by v budoucnu mohla
překonat výrobní kapacity.
Hampl nicméně upozornil, že jeho předpověď se může mýlit, a
poznamenal, že jeho náhled vyjádřený před rokem, že země
potřebuje mírně přísnější měnovou politiku, se nenaplnil.
MOHOU PŘEVÁŽIT DALŠÍ RIZIKA, SAZBY SE MOHOU ZMĚNIT
Základní scénář ČNB vytvořený pro poslední zasedání ukazuje
prostor pro další uvolnění měnové politiky, když předpovídá pro
čtvrtý kvartál tříměsíční mezibakovní sazbu (PRIBOR) na 1,1
procenta, tedy pod nynější úrovní hlavní dvoutýdenní repo sazby
<CZCBIR=ECI>.
Prognóza naznačuje snížení sazeb, ačkoli měnověpolitická
inflace by se měla ocitnout pod cílem. Celková inflace je
nicméně prognózována nad cílovou hodnotou, a sice kvůli dopadu
jednorázového zvýšení nepřímých daní.
Citlivostní analýza, na niž poukazuje Hampl, ale ukazuje
nepatrně vyšší PRIBOR a inflaci, slabší korunu <EURCZK=> a
pomalejší růst, což naznačuje vyšší úrokové sazby.
Bilance rizik se však může do příštího měnového zasedání
bankovní rady 16.prosince vychýlit oběma směry, řekl Hampl, a
mohou se navršit další rizika, což by zastínilo jeho současné
obavy z poklesu potenciálu.
"Mé (poslední) rozhodnuti a argumenty, které mě k němu
vedly, rozhodně neznamenají, ze někdy příště nebudou jiné,
silnější argumenty," řekl. "Sazby se samozřejmě mohou měnit.
Mohou se měnit oběma směry."
Bankovní rada se podruhé v řadě rozdělila v názoru na
ponechání sazeb, když se guvernér Tůma opět ocitl v menšině,
zatímco v minulosti vždy stál v čele většiny.
Tůma se Singrem a Tomšíkem stále vidí ekonomiku pod tlakem a
snížení sazeb je podle nich nezbytné, aby se inflace zvedla na
cílovou hodnotu okolo 2 procent z minus 0,2 procenta v říjnu.
Centrální banky v regionu se nacházejí buď v cyklu
uvolňování měnové politiky, nebo zastávají neutrální pozici. V
Maďarsku se obecně očekává příští pondělí pokles sazeb, zatímco
polská centrální banka ponechala sazby beze změny a v příštích
měsících si pravděpodobně zachová neutrální postoj.
(Autorka: Jana Mlčochová; Editoval: Robert Müller)
