* Volby budou zřejmě až v řádném termínu v červnu 2010
* Názorový obrat v ČSSD zablokoval rozpuštění Sněmovny
* Premiér Fischer podmiňuje své setrvání dohodou na úsporách
PRAHA, 15.září (Reuters) - Překvapivý názorový obrat v ČSSD
v úterý poslal k ledu snahy o rozpuštění Poslanecké sněmovny a
vyhlášení předčasných voleb na začátek listopadu. Období
politické nestability se tak zřejmě protáhne až do řádného
volebního termínu v červnu příštího roku.
Tím se strmě zvýšila váha úřednického kabinetu premiéra Jana
Fischera, který měl podle původních plánů politických stran jen
formálně dokončit české předsednictví v Evropské unii a
překlenout několik málo měsíců do předčasných voleb.
Místo běžné udržovací administrativy leží na nepolitických
ministrech jednání o nepopulárních úsporných opatřeních, která
by snížila schodek rozpočtu v příštím roce nejméně o 70 miliard
korun, včetně růstu některých daní.
ČSSD v úterý dopoledne šokovala oznámením, že nepodpoří
rozpuštění Poslanecké sněmovny navzdory předchozí dohodě
politiků, jež měla zajistit konání předčasných voleb na začátku
listopadu. Ještě v pátek hlasovala pro novelu Ústavy, umožňující
rozpuštění dolní komory a vyhlášení předčasných voleb.
Sociální demokracie zdůvodnila názorový obrat obavami, že by
se mohla opakovat situace z minulého týdne, kdy Ústavní soud
zrušil jednorázový zákon o rozpuštění Sněmovny, a zamezil tak
konání voleb v původně plánovaném termínu 9. a 10.října.
"Rozhodli jsme se eliminovat právní rizika o zpochybnění
voleb a nepodpořit rozpuštění Poslanecké sněmovny," uvedla ČSSD.
"Přípustnost této varianty, to znamená zneplatnění
rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo dokonce zrušení a anulování
již proběhlých voleb, je pro ČSSD nepřijatelná. Takovéto riziko
nemůže žádná odpovědná politická strana připustit."
Právě kvůli výtkám Ústavního soudu nicméně parlament
nahradil jednorázovou novelu Ústavy o zkrácení volebního období
obecným zákonem, podle něhož se dolní komora může rozpustit
třípětinovou většinou.
Rozpuštění sněmovny nepodpořili kromě sociálních demokratů
ani KSČM, Strana zelených či většina nezařazených poslanců, a
návrh se tak ani nedostal na program schůze dolní komory.
Naopak občanští demokraté, TOP 09 a většina lidovců chtěla
Sněmovnu rozpustit.
Předseda ODS Mirek Topolánek na protest rezignoval na
poslanecký mandát.
ROZPOČET BY MOHL PROJÍT SNÁZE
Odložení voleb však může také napomoci dohodě o úspornějším
rozpočtu a odvrácení rizika rozpočtového provizoria, uvedli
analytici a obchodníci na finančních trzích.
Zpráva tak pomohla koruně ke zpevnění na dosah letošního
maxima nedaleko hranice 25,300 za euro <EURCZK=>, spolu s
příznivým regionálním sentimentem.
"Odklad voleb má, možná trochu paradoxně, více pozitiv než
negativ. Klíčovým bodem je nyní schválení návrhu státního
rozpočtu na příští rok. Nyní na to má Poslanecká sněmovna více
prostoru, než kdyby byly volby na podzim," řekl hlavní ekonom
Patrie Finance David Marek.
Marek dodal, že se o dalších několik měsíců odloží
střednědobá a dlouhodobá opatření, jež by vedla k trvalejšímu
zkrocení deficitu veřejných financí.
Premiér Fischer řekl, že bude od poslanců požadovat pro
stávající vládu obnovený mandát vzhledem k podstatnému
prodloužení jejího funkčního období proti původnímu plánu.
Setrvání ve funkci rovněž podmínil dohodou na úsporách, jež
by kabinetu umožnila srazit schodek v příštím roce hluboko pod
230 miliard korun, s nimiž počítá aktuální návrh rozpočtu.
"Pokud by výsledkem politických jednání bylo rozhodnutí, že
odpovědnost za správu státu ponese i nadále vláda pod mým
vedením, považuji za nezbytné, aby mi byl v této věci obnoven
mandát," řekl Fischer novinářům.
"Za nutnou podmínku pro takový krok pak považuji dohodu o
přijetí nutných úsporných opatření, a to tak, aby rozpočet na
příští rok respektoval závazek současné vlády a deficit
nepřekročil 170 miliard korun, tedy zhruba 5 procent hrubého
domácího produktu."
O úsporných návrzích ministra financí Eduarda Janoty bude
kabinet jednat ve středu.
Předsedové ODS a ČSSD, Mirek Topolánek a Jiří Paroubek by se
měli sejít na jednání u prezidenta Václava Klause, uvedl ve
zprávě Hrad.
(Autor: Jan Korselt; Editoval: Jan Schmidt)
