PRAHA, 3.října (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 25.září.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z páté situační
zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k
prognóze v souhrnu jako mírně protiinflační.
Srpnová inflace ve výši 6,5 procenta byla o 0,3 procentního
bodu nižší oproti prognóze. K nižší inflaci v srpnu nejvíce
přispěl nižší růst cen potravin a nižší ceny pohonných hmot.
Předpoklad o výši dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen
se naplňuje. Korigovaná inflace bez pohonných hmot byla naopak
ve srovnání s prognózou o 0,2 procentního bodu vyšší. Domácí
ekonomický růst byl ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti
předpokladu prognózy nepatrně nižší, pod prognózou byl i růst
mezd v podnikatelském sektoru. Mírně protiinflačním směrem
působí rovněž vývoj měnového kurzu, který v průběhu třetího
čtvrtletí oproti prognóze v průměru zhodnotil více.
Výhled vývoje v zahraničí je zatížen nejistotou v
souvislosti s prohlubující se krizí na světových finančních
trzích. Informace dostupné při zpracování situační zprávy
naznačují riziko možného protiinflačního působení vnějšího
prostředí. Je rovněž možné, že vlivem klesajících světových cen
energií dojde ke snížení výhledu domácích regulovaných cen
energií. Jako protiinflační byla vyhodnocena rovněž krátkodobá
rizika vývoje cen potravin a pohonných hmot.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k
diskuzi. Bankovní rada se shodovala, že celková bilance rizik je
mírně protiinflační. Informace o prohlubující se krizi na
světových finančních trzích znamenají dodatečná rizika oběma
směry, která jsou navíc zatížena velkou nejistotou. Nové údaje
jsou také vysoce volatilní. Bankovní rada konstatovala, že
snížení ekonomického růstu z důvodu zhoršeného výhledu vnější
poptávky může být oproti prognóze výraznější.
V souvislosti s předpokládaným budoucím vývojem inflace bylo
konstatováno, že inflace se bude vracet ke stávajícímu
inflačnímu cíli ve výši 3 procenta. A dále, že na horizontu
měnové politiky se však inflace bude nacházet stále nad středem
inflačního cíle ve výši 2 procenta, který je platný od počátku
roku 2010. Zazněl názor, že právě s ohledem na nový inflační cíl
by sazby měly zůstat nezměněny. V diskuzi zaznělo, že se
základním scénářem prognózy z páté situační zprávy je
konzistentní klesající trajektorie sazeb do konce letošního roku
a že míra nejistoty prognózy byla vyjádřena alternativním
scénářem, se kterým jsou oproti základnímu scénáři konzistentní
vyšší sazby a jejich pozdější návrat k nižším hodnotám. Oproti
tomu bylo řečeno, že stejně tak se může realita od prognózy
odchýlit opačným směrem a dnes se tímto směrem odchyluje.
V diskuzi o rizicích prognózy bylo opakovaně řečeno, že
mírně vyšší korigovaná inflace bez pohonných hmot může znamenat
proinflační riziko. Opakovaně bylo konstatováno, že vyšší
aktuální inflace se může promítnout do inflačních očekávání.
Zazněl i názor, že se vysoká inflace do inflačních očekávání již
promítla, a proto nedojde ke zpomalení inflace a k rychlému
návratu inflace k inflačnímu cíli. Bylo také konstatováno, že
není jasné, zda se mzdy budou vyvíjet směrem proinflačním nebo
protiinflačním.
Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj světové finanční
krize a její možné dopady na českou ekonomiku. Bylo uvedeno, že
se výrazně snižuje výhled růstu zahraniční poptávky a že se
dopady finanční krize bezpochyby projeví i v Evropě. Proto lze
očekávat, že růst domácí ekonomiky bude nižší ve srovnání s
prognózou. Bylo také řečeno, že zatím v České republice nejsou
patrné žádné bezprostřední dopady finanční krize na samotný
finanční sektor. Opakovaně bylo řečeno, že není možné očekávat
rychlé odeznění důsledků finanční krize pro vývoj zahraniční
poptávky. Zazněly i názory, že vývoj ve světě je nejistý a že je
obtížné vyhodnotit dopad finanční krize. Bylo přitom poukázáno
na výkyvy kurzu dolaru, který je velmi citlivý na nové zprávy o
probíhající krizi.
Bankovní rada konstatovala, že aktuální vývoj měnového kurzu
je protiinflačním rizikem prognózy. Panovala shoda, že budoucí
vývoj kurzu je zatížen velkou nejistotou. Silnější než
prognózovaný kurz by mohl být důsledkem přetrvávající role
koruny jako „bezpečného přístavu“. Zazněly ale také názory, že
po odeznění finanční krize koruna ztratí částečně tuto roli a
mohla by oslabit. Bylo také uvedeno, že ECB zřejmě v nejbližších
měsících nesníží sazby, a proto by případné snížení sazeb ČNB
prohloubilo záporný úrokový diferenciál. V reakci na to by mohl
kurz výrazněji oslabit. Naproti tomu však bylo konstatováno, že
podobná úroveň úrokového diferenciálu již byla zaznamenána v
minulosti bez větších důsledků pro kurz. V diskuzi bylo také
připomenuto, že i po tomto případném oslabení by v meziročním
vyjádření kurz koruny vykazoval významnou apreciaci.
V diskuzi bylo řečeno, že protiinflační riziko prognózy
představuje vývoj cen ropy a potravin. Krátkodobý výhled cen
těchto komodit je oproti předpokladu prognózy příznivější. V
případě cen potravin tomu nasvědčuje významně vyšší sklizeň ve
srovnání s předchozím rokem a očekávaná nižší poptávka po
potravinách. Dále bylo uvedeno, že kurz dolaru zmírňuje výkyvy v
cenách ropy. Opakovaně zazněl i názor, že výhled cen ropy a
potravin je zatížen velkou nejistotou.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 3,50 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér
Tůma, viceguvernér Hampl, vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel
Tomšík. Dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25
procentního bodu: viceguvernér Singer a vrchní ředitel Řežábek."
