PRAHA, 16.května (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 7.května.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík,
vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací nové
makroekonomické prognózy, jež byla obsahem třetí letošní
situační zprávy. Současná vysoká inflace je prognózou stále
hodnocena jako dočasný jev, který byl způsoben především změnami
nepřímých daní, rychlým růstem regulovaných cen a cen potravin.
Reálná ekonomika se nachází na vrcholu hospodářského cyklu a
její aktuální působení je hodnoceno jako proinflační. Odhad
mezery reálných mezních nákladů, kterou se měří působení reálné
ekonomiky na inflaci, byl ve srovnání s předchozí prognózou
významně zvýšen. Důvodem byl zejména vyšší než prognózovaný růst
HDP a neočekávaně vysoká korigovaná inflace bez pohonných hmot,
která navíc nastala při rychleji klesajících dovozních cenách.
V nové prognóze je předpokládán postupný pokles inflace,
přičemž na horizontu měnové politiky, tj. v prvních třech
čtvrtletích roku 2009, by se celková inflace měla nacházet v
dolní polovině tolerančního pásma inflačního cíle. To vytvoří
předpoklady pro splnění 2procentního inflačního cíle v roce
2010. K očekávanému poklesu inflace přispěje vedle odeznění
přechodného vlivu daní a regulovaných cen i rychlé uzavírání
kladné mezery výstupu. V roce 2009 se již předpokládá
protiinflační působení reálné ekonomiky. K tomu by mělo dojít v
důsledku přísné kurzové složky reálných měnových podmínek,
restriktivního působení fiskální politiky a slabší zahraniční
poptávky. O úrokové složce měnových podmínek prognóza
předpokládá, že zůstane mírně uvolněná.
S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je
konzistentní nejprve zhruba stabilita nominálních úrokových
sazeb, následovaná poklesem ještě v roce 2008 a stabilitou v
roce 2009.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala
novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se
shodovali v názoru, že ve vývoji domácí i zahraniční ekonomiky
existuje řada navzájem protichůdných tendencí, které znamenají
pro rozhodování neobvykle velkou míru nejistoty. Mezi často
zmiňovaná rizika patřil budoucí vývoj světových cen komodit a
zejména potravin, vývoj globální finanční krize a také její vliv
na reálnou ekonomiku a inflaci v nejdůležitějších ekonomikách.
Podrobně se bankovní rada věnovala výhledu domácí ekonomiky.
Rychlé odeznívání proinflačního působení reálné ekonomiky je
totiž v prognóze důležitým faktorem pro návrat inflace k cíli. V
debatě však zaznělo, že prognóza růstu HDP v základním scénáři
se řadí mezi nejvíce pesimistické odhady ve srovnání s odhady
ostatních institucí. Menší než očekávané zpomalení růstu HDP
tedy může být proinflačním rizikem základního scénáře. Možností,
která se v této souvislosti diskutovala, je do delšího období
rozprostřené nebo i zeslabené působení kurzové složky reálných
měnových podmínek na ekonomickou aktivitu. Důvodem změněného
vlivu kurzového šoku by mohlo být více než dříve využívané
zajišťování kurzových rizik. Naproti tomu však bylo uvedeno, že
firmy sice mohou lépe řídit svá rizika, vlivu kurzu se však
nemohou zcela vyhnout.
Argumentem podporujícím názor o pokračující robustní
konjunktuře je stále vysoká úroveň spotřebitelské důvěry. Naopak
však bylo poukázáno na aktuální signály o oslabení exportní
aktivity a bylo také zdůrazněno, že se dosud plně neprojevila
dosavadní zvýšení měnověpolitických sazeb. V diskuzi také
opakovaně zaznělo, že poptávka bude pravděpodobně korigována
zvýšením míry úspor, které souvisí s daňovou reformou. Poptávku
by měl též oslabit inflací způsobený pokles reálných mezd. Kromě
toho je pravděpodobné, že kurzový šok zřejmě dočasně zbrzdí
investiční aktivitu a lze čekat i tlumivý efekt na trh práce.
Tématem rozpravy byl též přenos kurzového šoku do cen.
Převládal názor, že protiinflační působení silného kurzu bude
významné zejména díky účinné konkurenci v sektoru
obchodovatelných statků. V této souvislosti však zazněl názor,
že při současné vysoké úrovni poptávky je rizikem pozvolnější
přenos apreciace kurzu do cen. Zaznělo, že zkušenost s
intenzivní dezinflací v roce 2002 po předchozím rychlém
zhodnocení koruny by mohla mít jen omezenou platnost, neboť
tehdy byla cyklická pozice ekonomiky odlišná.
Bankovní rada se také zabývala situací na trhu práce.
Někteří členové bankovní rady hodnotili tento trh jako napjatý a
zdůrazňovali inflační riziko příliš rychlého růstu mezd a
jednotkových nominálních nákladů práce. Kromě toho byl
konstatován rychlý pokles nezaměstnanosti a to, že její míra se
zřejmě dostává pod inflaci nezvyšující úroveň. Naproti tomu byl
vyjádřen názor, že trh práce je otevřený a že příliv zahraniční
pracovní síly bude působit proti tlakům na růst mezd. Opakovaně
zaznělo, že inflační tlaky v oblasti mezd dosud nejsou příliš
výrazné.
Někteří členové bankovní rady v debatě vyjádřili pochybnost,
zda lze základní scénář prognózy považovat za
nejpravděpodobnější. Možné riziko vyšší inflace, a tedy i
potřeby vyšší trajektorie sazeb, naznačuje rizikový scénář
založený na variantě modelu, která předpokládá intenzivnější
propagaci nákladových šoků do inflačních očekávání a do inflace
v ostatních cenových okruzích a rovněž celkově pomalejší
transmisi měnové politiky.
V souvislosti s dopady světové finanční krize diskutovala
bankovní rada zpřísňování podmínek pro poskytování úvěrů ze
strany komerčních bank. Posun k větší obezřetnosti je možné
pozorovat zejména u spotřebitelských úvěrů, jakož i na
hypotečním trhu. Proto lze očekávat zpomalení růstu objemu
úvěrů. Kromě toho také zaznělo, že i na mezibankovním trhu došlo
k omezování aktivity a k autonomnímu růstu úrokových sazeb.
Bankovní rada se shodovala, že tyto restriktivně působící
faktory z finančního sektoru jsou relevantní i pro nastavení
měnové politiky.
Bankovní rada se v průměru přikláněla k proinflačnímu
hodnocení rizik základního scénáře, avšak někteří členové
hodnotili bilanci rizik jako vyváženou.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 3,75 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér
Tůma, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel
Řežábek, vrchní ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová.
Viceguvernér Hampl hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního
bodu."
