PRAHA, 7.května (Reuters) - Následuje souhrn květnové
konvergenční zprávy Evropské centrální banky (ECB)
o přibližování jednotlivých zemí k eurozóně.
Zpráva byla zveřejněna na stránkách České národní banky
www.cnb.cz.
Detailnější rozbor byl věnován Slovensku []
"Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila Konvergenční
zprávu 2008, ve které hodnotí hospodářskou a právní konvergenci
deseti členských států EU.
Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko,
Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.
Tato zpráva vyhodnocuje, zda bylo v uvedených zemích
dosaženo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, a
dále posuzuje, jak národní centrální banky plní legislativní
požadavky nezbytné k tomu, aby se mohly stát nedílnou součástí
Eurosystému (právní konvergence).
Zpráva dospěla k závěru, že některé země dosáhly v
posledních letech v oblasti hospodářské konvergence pokroku, ale
v mnoha zemích se do popředí dostaly podstatné problémy, a to
především v podobě rostoucí inflace.
Podíváme-li se na jednotlivá kritéria konvergence, přináší
Konvergenční zpráva 2008 následující výsledky.
CENOVÁ STABILITA
Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do
března 2008 činila referenční hodnota pro kritérium cenové
stability 3,2 procenta.
Tato hodnota byla vypočtena přičtením 1,5 procentního bodu k
neváženému aritmetickému průměru míry inflace měřené indexem
HICP během těchto dvanácti měsíců na Maltě (1,5 procenta), v
Nizozemsku (1,7 procenta) a v Dánsku (2,0 procenta).
Ve sledovaném období byla průměrná míra inflace měřená
indexem HICP pod referenční hodnotou na Slovensku a ve Švédsku,
zatímco v Polsku dosáhla referenční hodnoty.
V ostatních sedmi zemích dosahovala míra inflace měřená
indexem HICP hodnot nad referenční hodnotou, přičemž se od této
hodnoty výrazně vzdálila především v Bulharsku, Estonsku,
Lotyšsku, Litvě a Maďarsku.
K tomuto vývoji inflace došlo v kontextu dynamických
hospodářských podmínek, zároveň ale odráží i vnější faktory.
Pokud jde o vývoj domácí ekonomiky, přispěla k inflačním
tlakům v mnoha sledovaných zemích silná domácí poptávka.
Rychlé tempo růstu zaměstnanosti v kombinaci s odlivem
pracovních sil do jiných členských států EU vedlo v mnoha
sledovaných zemích k výraznému zvýšení napětí na trhu práce a
tlaku na růst mezd.
Nejdůležitějším vnějším faktorem podporujícím inflaci byl
růst cen energií a potravin, který měl ve většině zemí střední a
východní Evropy silný dopad.
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ
Z deseti sledovaných členských států se v současnosti
vztahuje rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku na
Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
V roce 2007 však bylo jedinou z těchto zemí, která
zaznamenala schodek vyšší než 3 procenta HDP, Maďarsko, zatímco
v České republice, Polsku a na Slovensku byl schodek pod hranicí
3 procent HDP.
Rozpočtový schodek vykázaly v roce 2007 rovněž Litva a
Rumunsko.
Naproti tomu Bulharsko, Estonsko a Švédsko zaznamenaly v
roce 2007 rozpočtový přebytek a Lotyšsko předložilo vyrovnaný
rozpočet.
Pokud jde o veřejný dluh, vykázalo v roce 2007 míru dluhu
přesahující referenční hodnotu 60 procent HDP pouze Maďarsko,
zatímco v ostatních zemích byla tato míra nižší.
SMĚNNÝ KURS
Ze zemí sledovaných v této Konvergenční zprávě se ERM II v
současné době účastní Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko.
Měny všech těchto zemí se před hodnocením konvergence
účastnily ERM II déle než dva roky a žádná jejich centrální
parita nebyla ve sledovaném období devalvována.
V březnu 2007 však došlo k revalvaci centrální parity
slovenské koruny.
DLOUHODOBÉ ÚROKOVÉ SAZBY
Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do
března 2008 činila referenční hodnota pro dlouhodobé úrokové
sazby 6,5 procenta.
Tato hodnota byla vypočtena přičtením 2 procentních bodů k
neváženému aritmetickému průměru dlouhodobých úrokových sazeb
tří zemí, podle kterých se vypočítávala referenční hodnota pro
kritérium cenové stability, tj. Malty (4,8 procenta), Nizozemska
(4,3 procenta) a Dánska (4,3 procenta).
Ve sledovaném období měly Bulharsko, Česká republika,
Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Švédsko průměrné dlouhodobé
úrokové sazby pod referenční hodnotou.
V Rumunsku a Maďarsku však byly během sledovaného období
dlouhodobé úrokové sazby nad referenční hodnotou.
Vzhledem k tomu, že v Estonsku neexistuje rozvinutý trh
dluhopisů v estonských korunách, a s ohledem na nízkou úroveň
veřejného dluhu není k dispozici žádná harmonizovaná dlouhodobá
úroková sazba.
PRÁVNÍ KONVERGENCE
Z deseti sledovaných členských států je pouze litevská
legislativa plně v souladu s požadavky, které Smlouva a Statut
stanoví pro třetí etapu hospodářské a měnové unie.
Slovenská legislativa odpovídá požadavkům na nezávislost
centrální banky, zatímco právní integrace Slovenska do
Eurosystému se v současné době dokončuje. Estonská legislativa
odpovídá požadavkům na nezávislost centrální banky, pokud však
jde o právní integraci Estonska do Eurosystému, existují
problémy kvůli nekompatibilitě.
Legislativa Bulharska, České republiky, Lotyšska, Maďarska,
Polska, Rumunska a Švédska nesplňuje veškeré požadavky týkající
se nezávislosti centrální banky ani právní integrace do
Eurosystému. Kromě toho nesplňuje legislativa Bulharska, České
republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska a Rumunska plně zákaz
měnového financování."
