Odchodu do důchodu je vhodné věnovat dostatečnou pozornost, v opačném případě může být státní důchod zbytečně o stokoruny (někdy i tisíce) měsíčně nižší. K jakým praktickým chybám dochází při vyřizování státního důchodu nebo při práci v penzi s ohledem na výpočet čisté mzdy či odměny?
- Odmítnout zajímavou práci kvůli předčasnému důchodu?
- Špatné načasování odchodu do předčasného důchodu vás může hodně stát
- Striktně dodržet odchod do důchodu v důchodové věku? Chyba za tisíce?
- Neřešení důchodových údajů v registru ČSSZ
- Pracujete v penzi? Zažádejte si o vyšší důchod!
- Zaměstnání bez podepsaného prohlášení k dani
- Zdravotní problémy a nepodání žádosti o invalidní důchod
Příklad 1) Odmítnutí zajímavé práce v předčasném důchodu
Paní Sabina odešla před půl rokem do předčasného důchodu a do dosažení řádného důchodového věku jí chybí ještě více než dva roky. Nyní obdržela paní Sabina velmi zajímavou a lukrativní pracovní nabídku. Paní Sabina ji odmítla, neboť se domnívá, že při pobírání předčasného důchodu nemůže pracovat. Předčasní důchodci skutečně nemohou mít při pobírání předčasného důchodu až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Paní Sabina však může skvělou pracovní nabídku přijmout a tím si pozastavit vyplácení předčasného důchodu, současně se jí však následně sníží krácení za předčasnost po uvolnění důchodu.
Příklad 2) Špatné načasování odchodu do předčasného důchodu
Pan Jakub odešel do předčasného důchodu 1 085 dní před dosažením řádného důchodového věku. Krácení u předčasného důchodu se však provádí za každých započatých 90 kalendářních dní. Kdyby pan Jakub odešel do předčasného důchodu o týden později, potom by se vešel do nižšího intervalu pro krácení, tj. 990 až 1 080 kalendářních dní před dosažením řádného důchodového věku a měsíční státní důchod by měl vyšší.
Příklad 3) Striktní dodržení důchodového věku
Výši státního důchodu ovlivňují nejenom rozhodné příjmy, ze kterých se vypočítá osobní vyměřovací základ, ale i získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Pan Michal odešel do starobního důchodu v říjnu 2020 přesně při dosažení řádného důchodového věku. Kdyby však pracoval o dva týdny déle, tak by ukončil celý 44 rok pojištění a měl by měsíční starobní důchod vyšší. K dosažení řádného důchodového věku se mu totiž hodnotí pouze ukončených 43 let.
Příklad 4) Neřešení důchodových údajů v registru ČSSZ
Výpočet starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, proto v praxi dochází k situacím, že údaje v databázi ČSSZ neodpovídají skutečnosti. Občané, kteří své nesrovnalosti neřeší, mají státní důchod zbytečně citelně nižší. Vždy je potřeba zkontrolovat data z IOLDP (informativního osobního listu důchodového pojištění) a např. chybějící údaje vydokladovat (např. zápočtovým listem, pracovní smlouvou…). O zaslání IOLDP je možné si zažádat jedenkrát ročně.
Příklad 5) Práce v penzi bez žádosti o zvýšení důchodu
Paní Denisa pracuje v řádném důchodovém věku již přes rok na zkrácený úvazek, kdy je jí ze mzdy odváděno sociální pojištění. Po odpracování 360 dní v řádném důchodovém věku vzniká nárok na přepočítání starobního důchodu, kdy se za každých 360 dní zvyšuje výpočtový základ o 0,4 %. Podmínkou je však podání žádosti na místně příslušné OSSZ. Automaticky se starobní důchod v těchto případech nezvyšuje.
Příklad 6) Zaměstnání bez podepsaného prohlášení k dani
Penzistka Kateřina si ke svému starobnímu důchodu přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z odměny neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Paní Kateřině není tedy z hrubé odměny sraženo sociální ani zdravotní pojištění, daň z příjmu fyzických osob ve výši 1 500 Kč však ano. Důvodem je nepodepsání prohlášení k dani a neuplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Nárok na daňovou slevu na poplatníka však mají i pracující starobní důchodci, a to i při práci na dohodu o provedení práce, podmínkou je právě podepsání prohlášení k dani.
Příklad 7) Zdravotní problémy a nepodání žádosti o invalidní důchod
Pan Jaroslav má zdravotní problémy a mylně se domnívá, že z důvodu pravidelných návštěv u obvodního lékaře mu bude automaticky invalidní důchod přiznán. Není tomu tak. O invalidní důchod si musí každý občan zažádat sám a o přiznání stupni invalidity (prvního, druhého nebo třetího stupně) rozhoduje na základě podané žádosti posudkový lékař. Přestože má tedy pan Jaroslav zdravotní problémy dostačující pro přiznání invalidity I. stupně, tak na účet důchod nepobírá, protože si o něj nezažádal.