Plán G7 přinese pro ČR zdražení úvěrů

Rozhodnutí nejvyspělejších států světa (G7) o reformě mezinárodních finančních institucí, směřující k přenesení vyšší odpovědnosti na soukromé investory, může zdražit a ztížit financování České republiky v zahraničí. Vyply-nulo to ze včerejšího vyjádření ekonomických expertů pro Hospodářské noviny. V rámci úhrady tzv. skrytých transformačních dluhů ČR, které přesahují 250 miliard korun, se přitom počítá prá-vě s využitím zahraničních zdrojů.
"Důsledkem může být zvýšení ceny za riziko, které budou platit vznikající tržní ekonomiky za půjčky na mezinárodních trzích. Investoři do nich promítnou nebezpečí, že jejich zdroje mohou za jistých okolností v daných zemích zamrznout," reagoval zástupce ČR u Mezinárodního měnového fondu Jiří Jonáš na závěry víkendového summitu G7 v Kolíně nad Rýnem. Věřitelé by měli například zemím, postiženým krizí, po určitý čas odložit splátky úvěrů. Převzetí větší odpovědnosti soukromými firmami je správnou úvahou, která musí být podle prezidenta Bankovní asociace Č Jiřího Kunerta podpořena posílením bankovního sektoru a kapitálového trhu i zlepšením práv věřitelů. "To je jediná cesta. V každém případě jde o politická rozhodnutí a politici nemají příliš chuti takové kroky udělat," řekl.
Ačkoliv makroekonomické ukazatele ČR nesignalizují v současnosti riziko nestability, patří tuzemská ekonomika do skupiny, k níž po nedávných krizích v Rusku a Asii investoři přistupují s vyšší obezřetností. Mezinárodní finanční instituce dosud na svá bedra braly vysokou část nákladů za špatná obchodní rozhodnutí soukromých investorů, čímž přispívaly k prohlubování morálního hazardu. "Mezi představiteli vyspělých zemí je v poslední době shoda, že v praxi, kdy se peníze MMF používaly pro zajištění odlivu soukromého kapitálu, nelze pokračovat", uvedl Jonáš Zdražení peněz v důsledku odstranění vysoké ochrany soukromých věřitelů však podle něj není v principu "nic špatného".
Plán G7 bude vyvíjet tlak na koncentraci kapitálu a vytváření silných finančních uskupení. "K poskytování úvěrů budou mít odvahu jen velké a silné instituce. Dojde k dalšímu spojování bank, které budou hledat větší trhy. I pro ně však bude rozhodující hodnocení bezpečnosti investic, a u zemí s nejistým ekonomickým vývojem bude riziko vysoké", zdůraznil Kunert.
Analytik londýnské investiční banky Merrill Lynch Miroslav Nosáľ soudí, že dopady plánu G7 bezprostředně nepocítíme: "Vztahuje se to na země, které jsou blízko kolapsu. Nás by se to týkalo v momentě nekontrolovaného nárůstu zadluženosti či kdyby začal kolabovat penzijní a sociální systém."
Sociální a penzijní systém představuje pro rozpočet ČR velmi významnou zátěž a ekonomičtí experti v minulosti volali po okamžité reformě. Zástupci Světové banky však nedávno připustili, že nejdříve je nutné obnovit důvěru v kapitálový trh a fondy, které na něm operují.
O reformě světového finančního systému se hovoří již delší dobu a globální finanční krize diskuse zesílily. Hlavními body plánu G7 jsou reforma Světové banky a MMF, posílení regulace kapitálových toků, zvýšení transparentnosti finančních trhů, zlepšení prevence vzniku krizí a podpora programů na ochranu chudých a zranitelnějších zemí.
"Důležitější je zajistit prevenci než léčit následky krizí. Přesto si myslím, že půjde o nadlidský úkol. Jednotlivé země se transformují různě a stejný lék pro ně neexistuje", řekl Kunert.
Otázku transparentnosti finančních trhů podporuje viceguvernér ČNB Zdeněk Tůma. Naopak určitou skepsi vyjádřil ke snaze regulovat kapitálové toky. "V dnešním finančním světě není jednoduché zavést účinnou regulaci kapitálu, a kromě toho je teoreticky velmi pochybné, zda by šlo o správnou cestu," sdělil HN. Současně dodal, že kroky k posilování průhlednosti finančních trhů probíhají. "V Basileji vznikly standardy pro chování centrálních bank a finančních institucí. Dopředu se posouvá i způsob výkonu bankovního dohledu," řekl Tůma.

Zdroj: Hospodářské noviny 22.6.1999