Kdo se bojí kampeliček

Odpověď na otázku, nakolik jsou záložny rizikovým způsobem ukládání peněz, nemůže výt jednoznačná. Musí totiž vycházet z finančního zdraví každé záložny, mezi kterými pochopitelně budou existovat rozdíly. Obecně lze konstatovat, že záložny jsou v současné době více rizikovější než banky. Plyne to z malého objemu vkladů u nich uložených, limitu, na který jsou tyto vklady pojištěny ( 80 % procent, maximálně 100 tisíc korun ), z omezeného okruhu příležitostí, do kterých mohou získané prostředky investovat, i z pravomocí a vybavení státního dozoru, jež jsou ve srovnání s bankovním dohledem centrální banky omezenější

Podezření si některé záložny vysloužily zejména neobvykle vysokými úrokovými mírami z vkladů, kdy například u vkladů na 1 rok nabízejí úroky přes 15 %. Rozumně uvažující občany nutně napadne otázka, jak si mohou záložny na tyto úroky vydělat, když bankovní úroky jsou zhruba o 10% nižší. Ke srovnání,, že záložny se chovají podobně jako v minulosti třeba některé investiční společnosti a fondy, které rovněž nabízely vysoké hodnocení a později zkrachovaly, je jen krůček.

Nelze však paušálně tvrdit, že záložny vyšších úrokových měr než banky nemohou dosáhnout.

Česká asociace záložen se letos rozhodla reagovat na vývoj peněžního družstevnictví a předložila nový zákon, který počítá se vznikem "banky záložen", přelicencováním existujících družstev a dalšími opatřeními

Nakonec ale zvítězila varianta novely stávajícího předpisu. I ta zavádí licence včetně přelicencování dosavadních družstev, stanoví povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, má-li záložna podíl v dceřiné osobě, dává úřadu pravomoce vydávat opatření vztahující se ke kapitálově přiměřenosti či úvěrové angažovanosti záložen . Novela má být předložena jako poslanecký návrh, vláda však v zásadě s jejím pojetím souhlasí.