Návrh rozpočtu počítá s příjmy 594 mld. a výdaji 633,8 mld. Kč

Druhá verze návrhu státního rozpočtu na rok 2000, kterou včera schválila vláda a kterou odešle k posouzení Poslanecké sněmovně, počítá s příjmy 594 miliard a výdaji 633,8 miliardy korun. První návrh obsahoval příjmy 567,9 a výdaje 607,6 miliardy korun. Ministerstvem financí původně navržený deficit 39,8 miliardy Kč zůstane zachován. Na včerejší tiskové konferenci po skončení jednání vlády to řekl ministr financí Pavel Mertlík.

Mertlík uvedl, že vláda zvýšila oproti původnímu návrhu daňové příjmy o 14 miliard korun, pojistné o 0,8 miliardy korun a nedaňové příjmy o miliardu Kč, což představuje 15,8 miliardy korun. Dalších pět miliard korun získá vláda podle Mertlíka převodem peněz Fondu národního majetku z privatizace ČSOB a 2,5 miliardy z lepšího výběru daní.

Celkem jde tedy o zvýšení příjmů o 23,3 miliardy korun. Po jejich přičtení k původnímu návrhu rozpočtu MF počítajícího s příjmy 567,9 miliardy Kč však vychází částka 591,2 miliardy korun a nikoli oznámených 594 miliard Kč. Vzniklý rozdíl dnes ministerstvo financí nedokázalo vysvětlit.

Nový návrh rozpočtu vychází z upravené prognózy ministerstva financí, které změnilo odhad růstu HDP na příští rok z 1,0 na 1,4 procenta. Odhad průměrné míry nezaměstnanosti snížilo z 11,6 na 11,2 procenta a míru inflace ponechalo na 4,4 procenta.

Oproti letošnímu roku se tak podle upraveného návrhu MF zvyšují peníze na prorůstové programy ministerstva dopravy a spojů o 4,8 procenta, průmyslu a obchodu o 39,4 procenta, ministerstva práce a sociálních věcí o 76 procent, ministerstva pro místní rozvoj o 9,4 procenta, vědy a výzkumu o 22,2 procenta a všeobecnou pokladní správu, zahrnující například podporu exportu, stavební spoření či investiční pobídky, o 15 procent.

Nejvyšší nárůst v kapitole pro ministerstvo práce a sociálních věcí je dán zvýšením příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti. Na tu půjdou celkem čtyři miliardy korun. Celkově se prorůstové položky zvyšují o 16 procent, upřesnil premiér Miloš Zeman.

Jak dále dodal, o 15 miliard Kč se například zvýší dotace na vydávání kulturních časopisů, o 61 miliónů Kč na nevládní organizace, o 218 miliónů Kč vzroste dotace hasičům na modernizaci techniky a o 240 miliónů Kč na program ministerstva školství Leonardo. Zeman dále zdůraznil, že běžné provozní výdaje se snížily proti letošnímu roku o deset procent, což podle něj dokazuje úspornost rozpočtu.

"Nic se nemění na omezení platebního fondu pro státní zaměstnance. To ale neznamená, že nebude moci dojít k růstu jejich průměrné mzdy, znamená to však redukci mnohdy přebujelého byrokratického aparátu," řekl Zeman.

MF připouští, že na letošní rok schválený schodek rozpočtu ve výši 31 miliard korun bude překročen. MF revidovalo letošní rozpočtové příjmy na 557,3 miliardy korun, výdaje na 597,8 miliardy korun a deficit na 40,6 miliardy korun.

Mertlík letos očekává deficit veřejných financí ve výši 2,8 procenta a příští rok v rozmezí 3,6 až 3,7 procenta HDP. To znamená překročení tříprocentního mastrichtského kritéria. V poslední době však sílí hlasy ze strany ekonomů, že samotný státní rozpočet a jeho oficiálně vykazovaný deficit nevypovídají o hospodaření vlády dostatečně.

Stále větší roli totiž hrají mimorozpočtové fondy a Konsolidační banka, jejichž hospodaření je hůře kontrolovatelné. Mnohem korektnější je proto údajně uvažovat o veřejných financích jako celku (státní rozpočet, obecní rozpočty, systém zdravotního pojištění, Konsolidační banka, mimorozpočtové fondy).

Výší sociálních výdajů, které tvoří zhruba 50 procent rozpočtových výdajů, je sice ČR srovnatelná s Evropskou unií, ekonomicky je však na úrovni Evropy 60. let. "Nemáme právo mít tak vysoké výdaje," řekl analytik Patria Finance Vladimír Kreidl s tím, že reforma sociálních výdajů je nezbytná.

Podle Kreidla je nelepším měřítkem vládního hospodaření vývoj čistého jmění vlády (hodnota majetku ve vlastnictví státu snížená o státní dluh), a to zvlášť v době, kdy se vláda chystá urychlit privatizaci.

Zdroj: ČTK