Velké stavební firmy mění dosavadní vlastníky

10.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Přestože se už několik let stavebnictví propadá a řada domácích firem bojuje o holé přežití, velkým stavebním koncernům se nežije špatně

Přestože se už několik let stavebnictví propadá a řada domácích firem bojuje o holé přežití, velkým stavebním koncernům se nežije špatně. Ty nejenže neustále zvyšují podíl na trhu, ale své výsadní postavení potvrdily či brzy potvrdí silnými zahraničními vlastníky. "Letos očekáváme celkově osmiprocentní pokles stavební výroby, což je ještě o něco málo horší výsledek než loni," uvádí předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan

Veverka.

Podle něho tak přinejmenším každá pátá stavební společnost do konce roku zkrachuje. Týká se to především těch menších. Dramatický scénář totiž s ohledem na výsledky za tři čtvrtletí tohoto roku zdaleka nehrozí firmám, které už delší dobu patří mezi pět nejúspěšnějších: IPS Praha, Metrostavu, Stavbám silnic a železnic a VSB Sezimovo Ústí. Podle nezávislých odborníků si tyto společnosti své postavení na stavebním trhu v příštích letech ještě upevní - většina z nich získala nebo brzy získá zahraničníh

o investora. "Při razantním útlumu veřejných i soukromých investic se stala ve výběrových řízeních nespornou výhodou nabídka financování stavby, takzvané developerské projekty.

Ovšem potřebné peníze na ně může přinést jedině silný zahraniční vlastník," říká

k tomu specialista na stavebnictví Petr Marek z americké firmy Colliers International. Každá ze zmíněných velkých stavebních společností mění vlastníka z trochu jiného důvodu. Metrostav spolu s IPS kvůli novému zákonu, který omezuje podíly investičních fondů v průmyslových podnicích na maximálně jedenáct procent. Investiční fondy coby největší vlastníci navíc potřebují peníze před svým otevřením. VSB bylo zase při vstupu německého stavebního koncernu Hochtief vedeno především snahou proniknout na cizí trhy.

Staveb

ní čtyřku koupil německý kolos Hochtief

Proč se VSB nedávno rozhodlo pro německý stavební kolos Hochtief? Předseda představenstva a generální ředitel Václav Matyáš to vysvětluje: "Byl to nevyhnutelný krok, který má několik důvodů - třeba obchodní a finanční pozice podniku nebo cena peněz. Zároveň se chceme před vstupem do Evropské unie vymanit z úzkého tuzemského trhu a zvýšit podíl v zahraničí." V evropském měřítku pátá největší stavební firma Hochtief zavedla po vstupu do VSB německý model ří

zení, kde majitelé sedí v dozorčích radách a vrcholový management v představenstvech. Podle Václava Matyáše bude závěrečnou zkouškou, která prověří kvality VSB, výstavba velkého administrativního centra pro Siemens v Praze, což jim zadal právě německý stavební gigant. VSB nyní zaměstnává téměř tři tisíce lidí a loni utržilo přes pět miliard korun a vytvořilo zisk ve výši 42 milionů korun. Výsledky za prvních devět měsíců tohoto roku však odmítlo vedení firmy zveřejnit s ohledem na to, že zatím nejsou auditované.

I METROSTAV posílí nový investor

Klíčovým okamžikem pro třetí největší stavební podnik byl v letošním roce prodej více než šedesátiprocentního balíku akcií skandinávskému fondu PCTC ten za něj zaplatil zhruba miliardu korun. "Za celý balík jsme měli dostat víc peněz, protože zástupci fondu nabídli za jednu akcii vyšší cenu, než byla momentální cena na burze," sdělil zástupce Metrostavu, který si nepřál být jmenován. Slíbenou sumu ovšem fond PCTC dosud nezaplatil, takže dosavadní vlastníci se rozho

dli smlouvu se Švédy vypovědět a začít vyjednávat s druhým nejlepším účastníkem výběrového řízení - skupinou fyzických osob z tuzemska.

Jen za tři čtvrtletí tohoto roku se zisk firmy vyšplhal na bezmála 160 milionů korun, přičemž za celý uplynulý rok byl o tři miliony nižší. Tržby zatím oproti loňskému roku zaostávají o necelou miliardu korun. Do konce roku však představitelé firmy ještě optimisticky očekávají růst obou čísel. Příjmy by se podle nich mohly dostat až na 6,5 miliardy korun. "Sehnat zakázku je

dnes sice těžké, ale my už jsme měli ke konci dubna pokryto asi devadesát procent ročního obratu," svěřuje se předseda představenstva a generální ředitel Metrostavu Jindřich Hess. Ten přitom považuje za nejdůležitější letošní zakázky stavbu pražského dopravního okruhu a výstavbu největšího hypermarketu Tesco v Praze-Letňanech.

Prodej IPS PRAHA je na spadnutí

Už třetím rokem se IPS drží na špici stavebního žebříčku. S největší pravděpodobností do konce ledna rovněž dostane vlastníka majoritního balíku akcií, tedy skoro 53 procent. O něj se nyní dělí fondy České spořitelny, Komerční a Živnostenské banky. Ve hře je osm vážných zájemců, mezi nimiž jsou velké stavební společnosti, venture fondy a investiční fondy. Konkrétní jména a nabídky však Komerční bank

a, která prodej zprostředkovává, odmítla sdělit.

Radomír Lašák z odboru investic Komerční banky pouze kalkuluje: "Vítězný uchazeč by mohl za jednu akcii zaplatit zhruba o padesát procent více, než je současná cena na burze." Podle tohoto klíče by tak 52 procent IPS stálo asi 1,4 miliardy korun. Stejně mlčenliví jsou i představitelé firmy, kteří neměli do doby, než dojde k podpisu kupní smlouvy, zájem zveřejnit jakékoliv údaje o situaci v IPS. Za tři čtvrtě tohoto roku nicméně společnost vykázala zisk

ve výši necelých 211 milionů korun, který byl meziročně nižší o více než 6,5 milionu. Tržby činily 5,6 miliardy korun, což je oproti loňskému roku propad o půl miliardy.

SSŽ: pod francouzskými křídly se vcelku daří

Stavby silnic a železnic v tomto roce obhájily dobré výsledky ze stejného období loňského roku a vyhouply se tak na druhou příčku mezi českými stavebními firmami. "Obrat sice kvůli nižším subdodávkám klesl z 5,4 na 5,2 miliardy korun, nicméně zisk nám vzrostl o 135 procent na 133 milionů koru

n," řekl předseda představenstva a generální ředitel Bořivoj Kačena. Zároveň však přiznal, že letos SSŽ získaly pouze jednu významnou zakázku na rekonstrukci 48 kilometrů dlouhé silnice v hodnotě 1,1 miliardy korun. "Daný stav velmi úzce souvisí s dramatickým poklesem vypisovaných veřejných soutěží na velké stavby," dodal Kačena. Firma SSŽ se už před sedmi lety jako první dostala do rukou cizího investora, a to druhé největší francouzské silničářské společnosti Entreprise Jean Lefebvre. Ta vlastní v SSŽ více než 63 procent akcií.


Zdroj: MF Dnes z 10. 12. 1999



Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU