Špidla už plánuje Sociální pojišťovnu

10.11.1999 | ,
Domovská stránka


Za dva roky by měla důchody a nemocenské začít financovat nová, na státním rozpočtu nezávislá instituce

Za dva roky by měla důchody a nemocenské začít financovat nová, na státním rozpočtu nezávislá instituce. Uvedl to včera ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, jehož úřad po nedávném souhlasu vlády se záměrem na vytvoření Sociální pojišťovny přip

ravuje návrh zákona. "Připravovaný zákon o organizaci sociálního pojištění považují za vůbec nejdůležitější událost v sociální politice ČR," prohlásil Špidla. Zdůraznil, že Sociální pojišťovna, jak ji pracovně zatím nazývá jeho úřad, umožní oddělit důchodový systém od státního rozpočtu a bude imunní vůči politickému rozhodování.

Nejméně 40 miliard Kč by měla vláda podle Špidlova ministerstva vložit do rezervního fondu budoucí pojišťovny už příští rok. Náměstek ministra Jiří Rusnok uvedl, že zdrojem těchto prostředků by měly být výnosy z privatizace. Rusnok zdůraznil, že vedle politické nezávislosti bude přínosem Sociální pojišťovny větší přehlednost a pružnost hospodaření s vybranými prostředky. Navíc vnikne možnost kapitalizace přebytků.

Podle ředitele odboru ministerstva práce Jiřího Krále bude muset zákon definovat i vztah mezi pojišťovnou a státním rozpočtem. Chystaný zákon počítá se zavedením dvou druhů plateb ze státní kasy do důchodového systému. Jednou má být platba za tzv. náhradní doby (vojen. služba, studium apod.), které se započítávají při výpočtu důchodu do odpracovaných let, přestože za ně občan neplatil pojistné. "Těchto náhradních dob je veliké množství, a to je jeden z důvodů, proč je celý systém v deficitu. Za náhradní doby chybí vlastně p

latby, ačkoliv lidé při odchodu do důchodu je mají zohledněné," řekl Král.

Příjmy z pojistného a výdaje na sociální pojištění při založení Sociální pojišťovny (současné sazby pojist.) (v mld. Kč)

Rok

Příjmy z pojistného

Výdaje

DEFICIT

Důchodové pojištěn

í

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Nemocenské pojištění

Rezervní fondy 1)

2001

172,9

29,3

205,4

29,4

0,0

37,2

2002

184,1

31,2

220,6

31,7

10,1

53,5

2003

198,1

33,5

237,0

34,5

14,3

61,1

2004

211,9

35,9

253,2

37,4

13,3

63,6

2005

226,5

38,3

271,3

40,2

14,3

68,9

2006

241,4

40,9

296,6

43,1

4,7

70,6

Zdroj: HN z 10. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka