Ústavní změny mohou projít při udržení opoziční smlouvy

11.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


ODS ostře zaútočila proti případným vládám odborníků a požaduje posílení významu voleb a postavení politických stran

ODS ostře zaútočila proti případným vládám odborníků a požaduje posílení významu voleb a postavení politických stran.

Novelu ústavy navrženou ODS a ČSSD sice včera Poslanecká sněmovna propustila do druhého čtení, avšak sociální demokraté podmiňují svůj definitivní souhlas zachováním opoziční smlouvy. Pro novelu hlasovalo 120 poslanců z obou velkých stran, proti jsou zásadně lidovci a unionisté. Pro komunisty, jejichž hlasy by se navrhovatelům mohly hodit v Senátu, je prioritou p

rosazení vlastních představ o omezení prezidentova práva udělovat milost.

Ke klíčovému ustanovení novely, které by mělo hlavě státu nařídit, aby prvním pokusem o sestavení vlády po volbách i v případě pádu předchozího kabinetu pověřila automaticky představitele nejsilnější politické strany, místopředseda ODS Ivan Langer řekl, že jde o zcela legitimní posílení významu voličů a soutěže politických stran. Zdůraznil, že nestranické a poloúřednické kabinety jsou výrazem nechuti respektovat volební výsledky. Teo

retické možnosti, že by vládu mohli za určitých okolností sestavovat komunisté, by podle něj mohlo zabránit ustanovení, aby kabinet ještě před jmenováním žádal dolní parlamentní komoru o vyslovení důvěry. Místopředseda kabinetu Pavel Rychetský připustil, že určitý prostor by při jmenování vlády prezident měl mít, za hlavní věc považuje větší pružnost při rozpouštění sněmovny a vyhlašování předčasných voleb. Návrh předpokládá, že sněmovna by se na základě souhlasu tří pětin svých členů mohla "samorozpustit".

Posílením principu veřejné kontroly - tvrdí navrhovatelé - je i požadavek, aby prezident jmenoval členy Bankovní rady ČNB nikoliv na základě zcela samostatného rozhodnutí, ale výběrem z návrhů obou parlamentních komor a vlády.

Odpůrci novely připomínají, že dosavadní ústavní konstrukce vychází z principu, že základním prvkem politického systému je jednotlivý poslanec a nikoliv strana. Prezident je proto povinen nikoliv preferovat zájmy stran, ale hledat takový kabinet, který má reálnou šanci obstát před

Poslaneckou sněmovnou. O funkčnosti takového modelu prý svědčí, že například vláda Josefa Tošovského získala větší podporu než kterákoliv jiná. Striktní uzákonění procedury na sestavení kabinetu podle nich může vést ke složitým politickým situacím a je jasným pokusem ODS a ČSSD o ovládnutí státu. Miloslav Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že podobné omezení postavení hlavy státu pro případ sestavování vlády neexistuje nikde v EU. Šéf poslanců US Karel Kühnl novelu označil na demontáž prezidentského úřadu a místopředseda lidovců Cyril Svoboda dodal, že po jejím přijetí by se hlava státu stala pouhým "hlídačem ústavních lhůt". Navrženou změnu ústavy opakovaně odsuzuje jako účelovou prezident Václav Havel.

Zdroj: HN z 11. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU