OECD: Polsko je nejúspěšnější

24.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Analytiky zaskočil cenový růst, ale také bezprecedentní reakce centrální banky

Analytiky zaskočil cenový růst, ale také bezprecedentní reakce centrální banky

Vady na kráse polské transformace vidí analytici OECD v zatím pomalé privatizaci a v cenovém růstu. Deset let po započetí razantních tržních přeměn lze polskou transformaci považovat za nejúspěšnější. Ekonomické delegaci z Varšavy to počátkem týdne v Paříži řekli analytici Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V tezích zprávy, kterou společně dopracují, ocenili rovněž daňovou reformu, která by se vší pravděpodobností měla platit od př

íštího roku, na druhé straně vyjádřili znepokojení nad nečekaně vysokým růstem inflace a nabádali k zrychlení privatizace.

Půl dne kladli analytici OECD polským expertům různé kontrolní otázky, přičemž mimořádně se zajímali o reakci polské firemní sféry na ruskou finanční krizi. "Je jasné, že růst zrychlil ve druhé polovině letošního roku," konstatovali s tím, že prognózy na příští rok jsou velmi slibné. Zatímco letos dosáhne hrubý domácí produkt na polské poměry skromného zvýšení kolem 3,5 procenta, v pří

štích dvou letech už by opět měl růst v tempu pěti až šesti procent ročně.

Nepříznivě se ale nyní ke konci roku vyvíjí inflace, jejíž říjnový výsledek posunul celoroční průměr na úroveň 8,7 procenta po únorovém ukazateli 5,6 procenta. Letošní inflační cíl v rozmezí 5,4 - 6,8 je tak už zřejmě nedosažitelný. Co do příčin cenového skoku se experti OECD v podstatě shodli s polskými, že byl vyvolán ochranářskými zásahy vlády na agrárním trhu a také růstem cen paliv v monopolním prostředí.

Za znepokojující ale p

ovažují, že se ceny vyhouply tak náhle a právě v tomto stadiu transformace. Na druhé straně "nynější vyšší vůbec neznamená, že by Polsko v nedaleké budoucnosti nemohlo docílit ročního ukazatele 0 až 2 procenta, jak to požaduje Evropská centrální banka", míní OECD. Pro udržení vysokého hospodářského růstu je však zároveň nutné zostřit peněžní politiku.

Kolem peněžní a úrokové politiky se v souvislosti s potlačováním nadměrného cenového růstu nyní rozhořela v Polsku širší debata. Polská národní banka (NBP) totiž minulý týden reagovala na inflační výstřelek bezprecedentním zvýšením úrokových sazeb o 2,5 - 3 procentní body. Slibuje si od toho následné zvýšení sazeb v komerčních bankách a věří, že se tak ve druhém čtvrtletí roku 2000 podaří inflaci přiš

krtit.

Letošní chybný odhad cenového vývoje přičetla prezidentka NBP Hanna Gronkiewicz-Waltzová na vrub "nepředvídatelnosti" politiky vlády, která významně, leč nečekaně intervenovala na zemědělském trhu. Mnozí analytici považují zvýšení úroků za přehnané a obávají se, co udělá s růstem. Například analytici ING Barings ve Varšavě odhadují, že nebýt zvýšení úroků, mohl HDP napřesrok vyrůst o nějakých šest procent.

Všeobecnou nespokojenost vzbuzuje vnější nerovnováha polské ekonomiky, na níž se nejvíc projevil rostoucí zahraničněobchodní schodek. Příčinou bylo oslabení vývozu, a to i v příhraničním obchodu, hlavně s Ruskem. Svůj vliv měla též slabš

í konjunktura v Evropské unii.

Pozn: 1) HDP, 2) inflace, *) odhad, **) prognóza

 

Zdroj: HN z 24. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU