Záložny by měly zapomenout na riskantní spekulace

24.11.1999 | ,
Domovská stránka


Většinu lidí současné problémy kampeličky nepřekvapily

Většinu lidí současné problémy kampeličky nepřekvapily. Hovoř

í a píše se o nich intenzivně již od poloviny letošního roku. Některé záložny to považují za záměrně vyvolaný útok. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami však uvedl, že polovina záložen vykázala ztrátu. Zdá se, že spořitelní a úvěrní družstva musí projít stejným očistným procesem jako bankovnictví nebo kolektivní investování. Otázka je, s jakou další perspektivou.

Současné záložny se od původních liší v jedné zásadní věci. Většina z nich nebyla zakládána za účelem svépomoci, ale rozvíjely se díky spekulaci. Lidé do nich dávali peníze, aby vydělali více než v bance. Čím byly úroky v bankách nižší, tím více z

áložen vznikalo a tím více měly členů. Podle údajů České asociace záložen (ČAZ) přibylo jen za první polovinu letošního roku 18 nových družstev a celkový počet členů se za stejnou dobu zvýšil o celých 59 procent. Vklady za stejné období vzrostly o neuvěřitelných 6,7 miliardy korun.

Aby mohly záložny vyplácet nadprůměrné úroky, musí dosahovat nadprůměrných zisků. U některých z nich dosahovaly ještě v polovině letošního roku slibované úroky z vkladů 19 procent, i když je před takovými přísliby varovala i ČAZ.

Záložny vesměs uvádějí jako hlavní zdroj svým příjmů půjčky s vysokými úroky. Pomineme-li případ

y krátkodobých půjček, kterými členové družstva potřebují překlenout momentální potřebu peněz, mohl si u kampeličky půjčit pouze ten, kdo měl velmi výnosné podnikání nebo s půjčenými penzi prostě spekuloval. Takoví dlužníci museli podstoupit vysoké riziko, aby mohli zaplatit 20, ale i 28 procent ročně. Proto údaje z ČAZ jsou z 10 miliard korun rozpůjčovány odhadem pouze čtyři miliardy. A jak tedy vydělává těch zbylých šest miliard korun.

Fungování družstevních záložen je především podmíněno důvěryhodností, přehledným hospodařením a důslednou kontrolou členů. Připravovaná novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech předpokládá zpřísnění podmínek pro vznik a hospodaření záložen. Ovšem i kdyby byla sebelepší, nemůže nikdy zcela vyloučit, aby docházelo k pokusům o podvodné jednání a zpronevěry. To bude vždycky hlavně věcí členů.

Pokud budou

záložny spravovat bezpečně vklady, investovat odborně a obezřetně, poskytovat pouze dobře zajištěné úvěry s přiměřenou sazbou a zprostředkují členům služby drobného bankovnictví, nedá se očekávat, že by přinášely tak nadprůměrné výnosy, jak dnes některé slibují. Jejich služby však mohou být pružnější a levnější než v bankovním sektoru.

Zdroj: Profit 48/99

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka