FNM se potýká s nedostatkem peněz na očekávané závazky

29.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Pokud dojde k navýšení základního jmění Komerční banky do konce letošního roku, bude si na to muset stát prostřednictvím FNM opatřit úvěr okolo šesti miliard korun

Pokud dojde k navýšení základního jmění Komerční banky do konce letošního roku, bude si na to muset stát prostřednictvím FNM opatřit úvěr okolo šesti miliard korun.

Výnos Fondu národního majetku (FNM) od

začátku privatizace by měl letos skončit 11miliardovým přebytkem, ale zdroje, které má okamžitě k dispozici, jsou nyní jen na úrovni asi tří miliard korun. Ostatní peníze jsou vázané na účtech a bez předchozího souhlasu Parlamentu je nelze použít. FNM proto v současné době vede jednání, aby měl v případě potřeby do konce roku další prostředky pro upisování akcií při navyšování základního jmění v Komerční bance (KB). "Jsme schopni peníze zajistit," uvedl v pátek místopředseda výkonného výboru FNM Jiří Havel. Kapitál KB se má posílit až o 9,5 miliardy s tím, že stát by na tom měl z titulu svého zhruba 48procentního akciového podílu participovat téměř polovinou. Pokud by ostatní akcionáři své právo nevyužili, musel by stát s ohledem na svůj předcházející závazek, že udrží stabilitu této banky, navýšit jmění až do schválené výše.

Současná napjatá bilance fondu je důsledkem odkladu prodeje státních podílů ve strategických firmách. Vzhledem k neustálému odsouvání privatizačních rozhodnutí není vedení FNM schopno upřesnit ani výši předpokládaných příjmů v příštím roce. "Mohou se pohybovat v intervalu od nuly do 100 miliard korun," prohlásil Havel. Z hlediska potenciálních příjmů přitom fond podle něj stojí teprve v polovině. Celkem by měl utržit ještě zhruba 200 mi

liard, další desítky miliard by teoreticky bylo možné získat prodejem majetku, který se nyní považuje za veřejný statek, a tudíž za neprivatizovatelný. "Mohlo by jít kupříkladu o část Českých drah či vodních cest. Jde ale zatím o velmi obecnou diskusi na toto téma," konstatoval.

Fond nezná ani výši výdajů na rok 2000 a další léta. Jistou položkou je úhrada 15 miliard Konsolidační bance za splátky obligací, která bude muset být provedena k 30. červnu 2000. Známý je také záměr vlády použít peníze FNM na fond bydlení, dopravy a sociální pojišťovnu, což celkově představuje téměř 30 miliard korun. "Kromě již schválených výdajů je nutné počítat i s dalšími, které vyplynou ze ztrátových operací Konsolidační banky," řekl Havel.

V podstatě veškeré budoucí výnosy budou podle něj použity především k úhradě dluhů transformačních institucí jako Konsolidační banky, České inkasní a České finanční. Aktuální bude i vyplácení závazků z ekologických smluv. Během deseti let na to fond bude muset mít připraveno zhruba 70 miliar

d korun. "Je možné, že peníze FNM se vyčerpají dříve a vzniknou nároky na jiné státní zdroje," uvedl Havel. (Komentář na str. 6)

Největším dlužníkem je stále Čekanův Intercom

Fond národního majetku (FNM) zveřejnil seznam 22 nejvýznamnějších neplatičů, jejichž dluh převyšuje 50 miliónů korun. Největším dlužníkem zůstává společnost Vratislava Čekana Intercom, která za Elektroodbyt neuhradila 305 miliónů Kč. Mezi dalšími významnými dlužníky jsou HTT Tesla dlužící 155 miliónů za Teslu Pardubice, Trival nezapl

atil 219,5 miliónu za Slévárnu České Budějovice, s. r. o. Atlanik 208 miliónů za Hobé Pardubice, AGU-Int. 185 miliónů za Teslu Přelouč či Intersigma Hydraulic 170 miliónů za Sigmu Olomouc. Více než padesát miliónů korun fondu dále dluží společnosti Unica Stamont, TE.A.KO., Regiostav, První soukromé lázeňské sanatorium, Potravinářské stroje, Ekomont, Pila Ptení, Nasin, Liberecké tiskárny, Konsorcium Trio, Drulex, ČKD Dukla, Beroun. Celkově zůstalo FNM nezaplaceno 5,5 miliardy korun, což představuje jen tři procenta z celkových privatizačních příjmů. Až na dva případy jde o pohledávky z let 1992 až 1994, kdy FNM převáděl majetek na nové vlastníky, aniž by předtím zaplatili kupní cenu. V letech 1995 až 1996 dosahovaly dluhy neplatičů až kolem devíti miliard korun. (ska).

Zdroj: HN z 29. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU