Zeman opět neobhájil rozpočet, demisi kabinetu však vyloučil

09.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Sociální demokracie už připouští zahrnutí ztráty Konsolidační banky do státních financí, ostře však odmítá tlak na výraznější snižování sociálních výdajů

Sociální demokracie už připouští zahrnutí ztráty Konsolidační banky do státních financí, ostře však odmítá tlak na výraznější snižování sociálních výdajů. Nové škrty mohou postihnout dotace místním rozpočtům.

Ani částečné splnění požadavků pravice nepomohlo vládě Miloše Zemana ke schválení druhé verze státního rozpočtu na rok 2000. Sněmovna přepracovaný návrh v opakovaném prvním čtení zamítla 101 hlasy poslanců z ODS, Unie svobody a lidovců. Sociálním demokratům při prosazování rozpočtu s deficitem zvýšen

ým na 42 miliard korun (příjmy měly představovat 588 a výdaje 630 miliard korun) nebyla nic platná ani pomoc komunistů. Pravice je podobně jako v říjnu nespokojena s neochotou ČSSD snížit rozpočtový deficit a přikročit ke zbrzdění sociálních výdajů.

Premié

r Zeman před hlasováním nepřistoupil na návrh ODS, aby rozpočet sám stáhl a oznámil, že kabinet je připraven do 30 dnů zpracovat novou předlohu. Vláda je sice ochotna k dalším ústupkům, avšak ministr financí Pavel Mertlík současně konstatoval, že výrazné snížení výdajů by bylo sociálně neodpovědné a bránilo by v plnění volebního programu strany. Prodloužení rozpočtového provizória podle něj bude mít závažné ekonomické dopady.

Kromě přímých nákladů asi ve výši 400 miliónů korun měsíčně

omezí financování nov

ých projektů a znemožní financování nevládních organizací

ztíží přístup obcí a místních samospráv k rozpočtovým prostředkům

ohrozí mezinárodní pověst ČR, což zkomplikuje snahu o rychlou integraci do EU a zpomalí příliv přímých zahraničních investic do země.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) však míní, že odpovědnost za dopady rozpočtového provizória v plném rozsahu nese kabinet, jenž odmítl respektovat požadavky sněmovny. Šéf poslanců ODS a předseda rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý podotkl, že provizórium nastalo i počátkem letošního roku a k žádné katastrofě nedošlo.

Lidovci a unionisté se domnívají, že další návrh rozpočtu by již měla sestavovat nová vláda. Zeman však ujistil, že žádná demise kabinetu se konat nebude. Informoval, že ČSSD je pod tlakem okolností připravena zahrnout letošní, asi 20miliardovou ztrátu Konsolidační banky do rozpočtu (požaduje to celá pravice), ačkoliv to považuje za zcela absurdní. Ani jiné transformační instituce včetně FNM totiž ve státním rozpočtu nefigurují. Souběžná mini

malizace schodku však povede k drastickým škrtům, které premiér na rozdíl od ministra financí pokládá za velice pravděpodobné.

Zeman zdůraznil, že poslední možnou rezervou jsou místní rozpočty, úmysl krátit příslušné dotace však vyvolává odpor uvnitř poslaneckého klubu jeho vlastní strany. Kabinet také usiluje o vynětí většiny sociálních výdajů ze struktury státního rozpočtu a zavázal se k minimalizaci rozpočtového deficitu v budoucnu, což má umožnit předpokládané hospodářské oživení. Sociální demokracie s

poléhá rovněž na výnosy privatizace, které Zeman pro příští rok odhadl na více než 100 miliard korun.

Tlustý zdůraznil, že kabinet má ještě stále rezervy k úsporám, neboť řada plánovaných výdajů má sloužit pouze populistickým cílům. Varoval, že při nezměněné struktuře rozpočtu hrozí celkový schodek veřejných financí až do výše sto miliard korun, a proto chce jeho strana zabránit skrytým formám deficitního hospodaření, například právě prostřednictvím Konsolidační banky. Vláda podle něj také měla nejméně rok

času, aby se zasadila o zastavení růstu sociálních výdajů.

Stejným způsobem na nečinnost ČSSD zaútočil i Ivan Pilip (US) a navíc vládu vyzval, aby spolu s novým návrhem rovnou předložila novely zákonů, které by mandatorní výdaje státu ovlivnily. Požaduje i návrh struktury veřejných rozpočtů, jejichž schodek by neměl překročit tři procenta HDP.

Předseda ODS a sněmovny Václav Klaus v rozpočtových diskusích v dolní komoře poprvé za celou svou politickou kariéru nevystoupil. Podle kuloárových informací se před časem pokoušel přimět zástupce kdu-čsl a unionistů a poté i své spolustraníky, aby umožnili propuštění rozpočtu do druhého čtení.

Ministr financí Pavel Mertlík poslancům připomněl, že vláda i v druhé verzi rozpočtu učinila opozici nemalé ústupky - zvýšila o miliardu korun rezervu na integrační náklady a odložila valorizaci důchodů, čímž se ušetří asi 2,6 miliardy. Investiční výdaje na dopravu snížila o 1,5 miliardy korun a na bydlení o půl miliardy. Rozpočet přitom oželel skoro sedm miliard, se kterými

původně počítal z FNM. Mertlík obhajoval také hospodářskou politiku kabinetu a za největší úspěch pokládá, že příliv zahraničních investic do ČR je nyní přibližně třikrát vyšší než do dříve favorizovaného Maďarska.

Výrazné snížení sociálních výdajů je nemožné podle místopředsedy vlády Vladimíra Špidly. Státy OECD mají mandatorní výdaje ve výši kolem 23 procent HDP, ČR jen v rozmezí od 19 do 21 procent. Jsou totiž dány demografickou a ekonomickou realitou a nikoliv jen politickými rozhodnutími. Cesta ke snižování sociálních výdajů je prý slepou uličkou, což potvrdily i zkušenosti tohoto století - společnosti, které nerozumným způsobem snížily sociální náklady a podcenily sociální politiku, se dostaly do hluboké krize. Hospodářsky se nakonec zhroutily a obvyk

le směřovaly k nestabilním a totalitním režimům. Sociální demokracie je proto podle Špidly připravena k určitým změnám při poskytování sociálních dávek a k posílení jejich motivačního charakteru, avšak snižovat celkový objem sociálních výdajů rozhodně nemíní.

V komunistickém stanovisku převážilo politické rozhodování - rozpočtový expert KSČM prohlásil, že jeho strana si nepřeje pád sociálně demokratické vlády. Dodal, že kabinet dokázal před opakovaným prvním čtením rozpočtu snížit celkový deficit fiskální soustavy o více než čtyři miliardy korun a že schodek státních financí zůstal v porovnání s HDP poměrně nízký. Tendence k rozpočtovému schodku je navíc dědictvím po předchozích pravicových vládách a prohlubuje se i vinou nechuti liberálů ke zvýšení daní. K

omunisté však jsou nadále proti zahrnování jakýchkoli prostředků z FNM do státního rozpočtu.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) obvinil vládu z nezodpovědnosti, neboť si nedokázala ve sněmovně pro rozpočet vyjednat podporu. Proto také musí nést důsledky svého neúspěchu a odpovědnost za zvýšené náklady spojené s provizóriem. Za politickou nestabilitu však podle něj může především nestandardní opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS.

Úřadující šéf US Karel Kühnl konstatoval, že vláda nemá sílu k radikální změně způsobu sestavování rozpočtu, což vede k rostoucímu zadlužování veřejných rozpočtů. To daňoví poplatníci nakonec stejně budou muset zaplatit, ale US se rozhodně nemíní podílet na situaci, kdy se občané stanou rozpočtovými rukojmími vlády. Jeho stranický kolega Ivan

Pilip, který zastává názor, že menšinové vládě by s rozpočtem měla pomoci smluvně opoziční ODS, odmítl celou hospodářskou politiku ČSSD. Připomněl, že tato strana kdysi kritizovala praxi, při níž nemalá část veřejných financí procházela mimo parlamentní kontrolu. Nyní takové postupy naopak úporně brání. Vyzval současně kabinet k urychlení privatizace státních účastí ve strategických podnicích.

Zdroj: HN z 9. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU