Daňové přiznání v zemích OECD za rok 2012

Odvody v Česku na dani z příjmu fyzických osob patří mezi nejnižší z vyspělých zemí světa. Jiná situace je však u platby sociálního i zdravotního pojištění, kde jsou sazby povinného pojistného jedny z nejvyšších.

Kde je rovná sazba daně z příjmu?

Z členských zemí OECD je zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob ve čtyřech zemích: v Česku 15 %, v Maďarsku 16 %, na Slovensku 19 % a v Estonsku 21 %. V ostatních členských zemích OECD je zavedeno progresivní zdanění, kdy s rostoucím příjmem se zvyšuje i sazba daně.

Kde je horní sazba daně nejvyšší?

Nejvíce na existenci rovné sazby daně z příjmu fyzických osob profitují občané s vysokými příjmy. Vždyť v mnoha členských zemích OECD je horní sazba centrální daně z příjmu fyzických osob 40 % a více.

• V Japonsku 40 %, Austrálii a Německu 45 %, Rakousku, Belgii a Velké Británii 50 %, Nizozemí 52 %.
• Při započítání centrální sazby daně z příjmu fyzických osob a místní sazby daně z příjmu fyzických osob je nejvyšší zdanění z členských zemí OECD ve Švédsku, kde horní sazba daně dosahuje 60 %.

Nejnižší daně? Chile, Mexiko a Korea

Z členských zemí OECD odvádí naprostá většina občanů nejméně na dani z příjmu v Chile, Mexiku a Koreji. V těchto zemích je sice zavedeno progresivní zdanění, kdy horní sazba činí 30 % v Mexiku, 38 % v Koreji a 40 % v Chile. Horní sazbě daně z příjmu však podléhají až velmi vysoké příjmy. Občané s průměrnými příjmy neplatí na dani z příjmu téměř nic. Důvodem je vysoká nezdanitelná položka na poplatníka a nízké sazby v prvních daňových pásmech (v Koreji 6 % a 15 %, v Mexiku 1,92 %, 6,40 % a 10,88 % a v Chile 5 %, 10 % a 15 %).

• Kdo má průměrnou mzdu, ten nezaplatí na dani z příjmu v Chile nic, v Koreji 4,3 % a v Mexiku 4,9 % ze své mzdy. Jenom pro srovnání: v Česku zaplatí občan s průměrnou mzdou na dani z příjmu (po uplatnění slevy na poplatníka) 11,8 % ze mzdy. Průměrnou mzdu počítáme pro zjednodušení 25 000 Kč.

Výpočet zdanění u průměrné mzdy v Česku

Vlastní výpočet autora

Nulová sazba daně ve světě

Občané s nízkými příjmy neplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Důvodem je buď nulová sazba daně z příjmu (např. v Rakousku), možnost uplatnit slevu na poplatníka (např. v Česku) nebo nezdanitelnou položku na poplatníka (např. na Slovensku).

• Nulová sazba daně je zavedena např. v těchto zemích: Austrálii (do 6 000 AUD), Rakousku (do 11 000 EURO), Řecku (5 000 EURO), Francii (do 5 963 EURO), Finsku (do 16 100 EURO), Německu (do 8 004 EURO), Lucembursku (do 11 265 EURO), Švýcarsku (do 14 500 CHF).
• Nezdanitelná položka je zavedena např. v těchto zemích: Belgii (6 800 EURO), Estonsku (1 728 EURO), Španělsku (5 151 EURO) nebo Slovensku (3 644 EURO). Nezdanitelná položka ve výši 3 644 euro znamená, že občané s příjmem do 3 644 euro neodvádí na dani z příjmu nic.
• Sleva na dani je zavedena např. v Česku, Kanadě nebo Dánsku. Za rok 2012 činí 24 840 Kč. OSVČ s ročním ziskem do 165 690 Kč neodvádí na dani nic. Daň činí 24 840 Kč (165 600 Kč x 15 %). Základ daně se zaokrouhluje na celá sta dolů, proto 165 600 Kč. Po uplatnění slevy na dani ve výši 24 840 Kč vyjde daňová povinnost nulová. V přiložené tabulce máme uvedenu centrální sazbu daně z příjmu fyzických osob ve vybraných členských zemích OECD za rok 2012 v národní měně. V některých zemích (např. Švédsku) se ještě odvádí i místní sazba daně z příjmu fyzických osob.

Centrální sazby daně z příjmu fyzických osob ve vybraných zemích OECD (pro daňové přiznání za rok 2012, v národní měně)

Prameny OECD: Tax Database, Statistics, Income Tax Tables, Table 1. Central government personal income tax rates and thresholds