Kdy se můžete se těšit na daňovou vratku za rok 2016?

21.11.2016 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Většině zaměstnanců pracujících během roku 2016 pouze několik měsíců vznikne nárok na daňovou vratku. V jaké výši? Podívejme se na nejčastější praktické příklady.

Během roku je zaměstnanci odváděna z jeho hrubé mzdy zálohová daň z příjmu. V ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem nebo v daňovém přiznání se následně vypočítá daňová povinnost za celý kalendářní rok. Vypočtená daň z příjmu fyzických osob za celý kalendářní rok může být nižší než zaplacené zálohy na dani z příjmu fyzických osob, v takovém případě vznikne nárok na daňovou vratku. O daňový přeplatek je vyšší čistá měsíční mzda po provedeném ročním zúčtování nebo se tato částka obdrží na bankovní účet po podání daňového přiznání.


Čtěte také:
OSVČ a daně za rok 2016: Kteří živnostníci budou platit méně?
Praktické příklady: Kdy máte nárok na slevu na dítě a kdy nikoliv?

Práce pouze po část roku = daňový přeplatek

Při výpočtu měsíční zálohy na dani z příjmu fyzických osob se uplatňuje poměrná část základní slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. V ročním zúčtování daně nebo daňovém přiznání se však vždy uplatňuje roční daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Základní daňová sleva na poplatníka se při výpočtu roční daňové povinnost nikdy nekrátí a vždy se uplatňuje v plné výši. Zaměstnanci, kteří pracují pouze po část roku, tak během roku nevyužijí v plném rozsahu základní daňovou slevu na poplatníka. Pokud zaměstnanec odvedl během roku nějakou částku na zálohové dani, tak mu z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka za celý kalendářní rok vznikne nárok na daňovou vratku.

Kdo nejčastěji obdrží daňovou vratku?

Při práci pouze v několika měsících a odvedení daně z příjmu v těchto měsících se tedy obdrží daňový přeplatek. V praxi se jedná nejčastěji o tyto případy: po část roku byl zaměstnanec v evidenci na úřadu práce, zaměstnankyně byla po část roku na rodičovské dovolené, během roku odešel zaměstnanec do starobního důchodu, zaměstnanec nastoupil do práce až po úspěšném absolvování střední nebo vysoké školy, zaměstnanec byl delší dobu nemocný a pobíral pouze nemocenskou. Pokud nemá zaměstnanec sám povinnost podat daňové přiznání, tak může zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování daně. Jestliže zaměstnanec musí podat daňové přiznání (např. měl i příjmy z pronájmu, pracoval současně některý měsíc pro dva zaměstnavatele a u obou zaměstnavatelů mu byla odvedena zálohová daň z příjmu, přivydělával si samostatnou výdělečnou činností), tak si musí od všech zaměstnavatelů vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

Jak vysoká bude daňová vratka?

Výše daňové vratky závisí na souhrnné částce základní slevy na poplatníka, která byla během roku po jednotlivých měsících uplatněna a na výši odvedené zálohové daně. U zaměstnanců pracujících pouze po část roku může být tedy výše daňové vratky rozdílně vysoká. Nárok na daňovou vratku nevznikne zaměstnancům, kteří pracovali pouze po část roku, ale jejich hrubá mzda byla 10 290 Kč a méně. U takto nízkých hrubých mezd se neplatí žádná daň z příjmu, a proto nemůže vzniknout nárok na daňový přeplatek, když se během roku žádná daň z příjmu nezaplatila.

Praktický příklad 1)

Paní Bělíčková pracovala pro zaměstnavatele AB 10 měsíců (leden a únor byla v evidenci na úřadu práce). Hrubá měsíční mzda paní Bělíčkové byla 19 600 Kč. Paní Bělíčková uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Ve všech 10 měsících odvedla paní Bělíčková zálohovou daň z příjmu ve výši 1 875 Kč (19 600 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - sleva na poplatníka 2 070 Kč). Celkem odvedena zálohová daň z příjmu je tedy 18 750 Kč (1 875 Kč x 10 měsíců).

V ročním zúčtování daně se uplatní základní daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Vypočtená daň z příjmu fyzických osob bude tedy 14 550 Kč (19 600 Kč x 10 měsíců x 1,34, zaokrouhleno na sta dolů) x 15 % - 24 840 Kč). Paní Bělíčkové vznikne nárok na daňový přeplatek ve výši 4 200 Kč (18 750 Kč - 14 550 Kč). Důvodem přeplatku je uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč a rozdíl v zaokrouhlování (během roku se základ daně zaokrouhluje na sta nahoru, v ročním zúčtování daně na sta dolů).

Kolegyně paní Bělíčkové paní Koukalová nastoupila do práce až od května (leden až duben byla rovněž v evidenci na úřadu práce). Hrubá měsíční mzda paní Koukalové byla rovněž 19 600 Kč. Za celý rok zaplatila na zálohách na dani z příjmu 15 000 Kč (1 875 Kč x 8 měsíců). Souhrnná daňová povinnost paní Koukalové bude 6 675 Kč (19 600 Kč x 8 měsíců x 1,34, zaokrouhlenu na sta dolů) x 15 % - 24 840 Kč). Paní Koukalová obdrží daňový přeplatek 8 325 Kč (15 000 Kč - 6 675 Kč).

Praktický příklad 2)

Paní Vaňková nastoupila do práce po skončení rodičovské dovolené. Paní Vaňková pracovala v roce 2016 v měsících září až prosinec za hrubou měsíční mzdu 13 000 Kč. Na měsíční záloze zaplatila 555 Kč (13 000 Kč x 1,34, na sta nahoru) x 15 % - sleva na poplatníka 2 070 Kč). Paní Vaňková uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti uplatňuje manžel. Za září až prosinec zaplatí paní Vaňková na dani z příjmu 2 220 Kč (555 Kč x 4 měsíce).

V ročním zúčtování daně se uplatní opět základní daňová sleva na poplatníka v plném rozsahu 24 840 Kč. Vypočtená daň z příjmu bude tedy 0 Kč (13 000 Kč x 4 měsíce x 1,34, zaokrouhleno na sta dolů) x 15 % - 24 840 Kč). Z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka nemůže vzniknout nárok na daňový bonus jako je tomu v případě daňového zvýhodnění. Paní Vaňkové tak vznikne nárok na daňovou vratku pouze 2 220 Kč, daňový přeplatek nemůže být vyšší než zaplacené zálohy na dani z příjmu během roku.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát 5 0.5

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.