Příjmové nůžky se ve světě rozevírají

10.02.2017 | Petr Gola, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Finanční rozdíly mezi lidmi ve vyspělých zemích světa se rok od roku zvyšují. Nejvíce stoupají mzdy a zisky lidem s nejvyššími příjmy. Příjmová nerovnost se v posledních letech zvýšila ve většině členských zemí OECD. Kde jsou nejvyšší příjmové rozdíly? Jak si stojí Česko v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

V roce 2015 v Česku pracovalo za měsíční mzdu 10 000 Kč a méně 3 % zaměstnanců. Za měsíční mzdu do 14 000 Kč potom 15 % zaměstnanců. Vyšší měsíční mzdu než 30 000 Kč mělo 29 % zaměstnanců, vyšší měsíční mzdu než 40 000 Kč pak 13 % zaměstnanců a hrubou mzdu nad 50 000 Kč mělo 7 % zaměstnanců, všechny údaje dle ČSÚ (Podíly zaměstnanců v pásmech hrubých měsíčních mezd roce 2015).

V členských zemích OECD mnohem rychleji stoupají mzdy nejlépe ohodnoceným zaměstnancům, proto se zvyšuje rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mzdy. Při seřazení všech mezd od nejnižší po nejvyšší je medián mzdy přesně uprostřed, proto má lepší vypovídací schopnost než průměrná mzda. V členských zemích OECD s nejvyššími příjmovými rozdíly se medián mzdy liší od průměrné mzdy o více než 35 %. V zemích s nízkými mzdovými rozdíly je to do 15 %. Ve většině členských zemí OECD jsou mzdy omezeny zdola, neboť je legislativou stanovena minimální mzda. Horní hranice mezd v soukromém sektoru však stanovena není.

Bohatí versus chudí

Nejvyšší příjmový rozdíl mezi desetinou nejbohatších lidí a desetinou nejchudších lidí je z členských zemí OECD v Mexiku, nejnižší na Islandu, jak vyplývá ze studie OECD "Society at a Glance 2016".

  • V Mexiku je příjem desetiny nejbohatších lidí vyšší než příjem desetiny nejchudších lidí 20,9krát, v Chile 20,6krát, v USA 18,8krát, v Izraeli 13,3krát, v Turecku 13,1krát, ve Španělsku 12,7krát, v Řecku 11,4krát, v Estonsku 11,3krát, v Lotyšsku 10,9krát a ve Velké Británii 10,6krát.
  • Na Islandu je příjem desetiny nejbohatších lidí vyšší než příjem desetiny nejchudších lidí jen 5,0krát, v Dánsku 5,3krát, ve Finsku 5,3krát, v Česku 5,6krát, ve Slovinsku 5,7krát, v Belgii 5,8krát, v Norsku 6,1krát, v Lucembursku 6,4krát, ve Švédsku 6,5krát a na Slovensku 6,6krát.

Největší příjmové rozdíly jsou v Chile

K měření příjmových rozdílů ve společnosti se používá i tzv. Gini koeficient. Čím vyšší hodnotu tento statistický údaj má, tím vyšší příjmové rozdíly ve společnosti, tím méně odpovídá průměrná mzda představě běžného zaměstnance a tím více se liší životní úroveň lidí s vyššími příjmy od liší s nízkými příjmy. Kdyby měli všichni občané stejný příjem, potom by měl Gini koeficient hodnotu 0. Dle údajů OECD publikovaných ve studii "Society at a Glance 2016" jsou nejvyšší příjmové rozdíly ze zemí OECD v Chile, nejnižší na Islandu.

  • Desítku zemí s nejvyšší hodnotou Giniho koeficientu tvoří: Chile (0,465), Mexiko (0,459), USA (0,394), Turecko (0,393), Izrael (0,365), Estonsko (0,361), Velká Británie (0,358), Lotyšsko (0,352), Španělsko (0,346) a Řecko (0,343).
  • Desítku zemí s nejnižší hodnotou Giniho koeficientu tvoří: Island (0,244), Norsko (0,252), Dánsko (0,254), Slovinsko (0,255), Finsko (0,257), Česko (0,262), Belgie (0,268), Slovensko (0,269), Rakousko (0,280) a Švédsko (0,281).

V Evropě jsou příjmové rozdíly menší

Příjmové nerovnosti v evropských zemích jsou nižší než v mimoevropských zemích OECD. V posledních letech se však rozdíly mírně snižují, neboť v letech 2007 až 2014 nejvíce stoupl Giniho koeficient z členských zemí OECD ve Španělsku, v Řecku, v Estonsku, v Irsku, ve Slovinsku, v Portugalsku, v Itálii a v Lotyšsku. Zvýšení koeficientu v daném období v Česku je pod průměrem zemí OECD.


Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.