Zdanění u dohody o provedení práce v praktických příkladech

09.03.2017 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Pro přivýdělek během zaměstnání, podnikání, studia nebo v důchodu je velmi oblíbená práce na dohodu o provedení práce. Celkové zdanění se u dohody o provedení práce může lišit o desítky procent. Podívejme se na praktické příklady.

Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z dohody o provedení práce neplatí, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Když je měsíční odměna do limitu, tak sociální pojištění a zdravotní pojištění neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Při podepsaném prohlášení k dani se při výpočtu daně z příjmu fyzických osob uplatní daňové slevy, na které je nárok, sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč se uplatní vždy.

Ve vybraných 7 příkladech si vypočítáme, jak moc se může zdanění u práce na dohodu o provedení práce lišit. Zdanění budeme počítat u měsíční odměny 10 000 Kč nebo 20 000 Kč. Celkové zdanění práce závisí na výši měsíční odměny, zdali je podepsáno prohlášení k dani či nikoliv a jak má vyřešen zaměstnanec pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a OSSZ. Když bude podepsáno prohlášení k dani, tak budeme uplatňovat pouze základní daňovou slevu na poplatníka.

1) Zdanění práce - 0 %

Penzista pan Novák si ve starobním důchodu přivydělává na dohodu o provedení práce. Měsíční odměna pana Nováka je 10 000 Kč. Pan Novák podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Pan Novák obdrží na účet čistou odměnu ve výši 10 000 Kč. Sociální a zdravotní pojištění se neplatí, protože hrubá odměna je do limitu. Daň z příjmu se neplatí z důvodu uplatnění slevy na poplatníka.

2) Zdanění práce - 14,85 %

Pan Kratochvíl má zdravotní problémy nedostačující k přiznání invalidního důchodu. Výdělečná činnost pana Kratochvíla je omezena a pracuje proto pouze na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Čistá odměna pana Kratochvíla obdržená na účet činí 10 000 Kč. Pan Kratochvíl podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Pan Kratochvíl však nemá vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, neboť není pro účely placení zdravotního pojištění ani státním pojištěncem (např. penzistou, studentem, příjemcem rodičovského příspěvku...) ani zaměstnancem (neplatí z příjmu zdravotní pojištění), proto je veden v registru zdravotní pojišťovny jako OBZP s povinností platby zdravotního pojištění ve výši 1 485 Kč. Pan Kratochvíl obdrží na účet čistou odměnu z dohody o provedení práce 10 000 Kč, ale sám si musí zaplatit zdravotní pojištění ve výši 1 485 Kč. Proto je jeho zdanění 14,85 % (1 485 Kč: 10 000 Kč).


Čtěte také:

3) Zdanění práce - 15 %

Zaměstnankyně paní Procházková pracuje pro zaměstnavatele A na standardní pracovní smlouvu a má u zaměstnavatele A podepsáno prohlášení k dani. Současně si paní Procházková přivydělává u zaměstnavatele B na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Paní Procházkové je z hrubé odměny odvedena daň z příjmu ve výši 1 500 Kč, neboť při výpočtu čisté odměny nemůže být již uplatněna sleva na poplatníka, protože je uplatněna při výpočtu čisté mzdy u zaměstnavatele A. Zdanění práce paní Procházkové je tedy 15 % (1 500 Kč: 10 000 Kč).

4) Zdanění práce - 19,77 %

Studentka vysoké školy slečna Jelínková si přivydělává na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Čistá měsíční odměna na účet bude 10 000 Kč. Za studenty platí zdravotní pojištění stát, tak si nemusí slečna Jelínková sama zdravotní pojištění platit. Slečna Jelínková však bude dobrovolně účastna na důchodovém pojištění a bude si platit 1 977 Kč. Od roku 2010 se totiž doba studia nehodnotí pro důchodové účely. Zdanění slečny Jelínkové bude 19,77 % (1 977 Kč: 10 000 Kč).

5) Zdanění práce - 34,62 %

V příkladě číslo 2 si platil pan Kratochvíl pouze zdravotní pojištění jako OBZP, tato platba je povinná. Pan Kratochvíl však nemá uvedené období pojištěno pro důchodové účely. Pokud by chtěl mít dané období započítáno pro důchodové účely, potom by si musel platit dobrovolné důchodové pojištění. V roce 2017 činí minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění 1 977 Kč. V takovém případě by si sám platil pan Kratochvíl pojistné ve výši 3 462 Kč (povinné zdravotní pojištění 1 485 Kč + dobrovolné důchodové pojištění 1 977 Kč) a zdanění práce by bylo 34,62 % (3 462 Kč: 10 000 Kč).

6) Zdanění - 40,86 %

Paní Straková v měsíci únoru pracovala pouze na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele A. U zaměstnavatele měla podepsáno prohlášení k dani. Měsíční odměna činila 20 000 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele byly 26 800 Kč, protože zaměstnavatel musel odvést za paní Strakovou celkem 34 % na povinném pojistném. Při výpočtu daně z příjmu je uplatněna sleva na poplatníka. Čistá měsíční odměna obdržená na účet činí tedy 15 850 Kč, neboť z hrubé odměny je odvedeno sociální pojištění ve výši 1 300 Kč, zdravotní pojištění ve výši 900 Kč a daň z příjmu ve výši 1 950 Kč. Celkové daňové odvody jsou tedy 10 950 Kč (26 800 Kč - 15 850 Kč). Celkové zdanění činí 40,9 % (10 950 Kč: 26 800 Kč).

7) Zdanění - 48,58 %

Zaměstnankyně paní Malá si jednorázově v měsíci únoru přivydělala na dohodu o provedení práce 20 000 Kč. Paní Malá má podepsáno prohlášení k dani u zaměstnavatele, kde pracuje na hlavní pracovní poměr na smlouvu na dobu neurčitou. Protože je měsíční odměna z dohody o provedení práce vyšší než 10 000 Kč, tak je z měsíční odměny odvedeno sociální pojištění i zdravotní pojištění. Při výpočtu daně z příjmu nelze uplatnit daňové slevy. Mzdové náklady jsou tedy 26 800 Kč (hrubá odměna 20 000 Kč + sociální pojištění placené zaměstnavatelem 5 000 Kč + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 1 800 Kč). Čistá mzda je 13 780 Kč, protože z hrubé mzdy je odvedeno sociální pojištění ve výši 1 300 Kč, zdravotní pojištění ve výši 900 Kč a daň z příjmu ve výši 4 020 Kč. Souhrnné daňové odvody činí tedy 13 020 Kč (26 800 Kč - 13 780 Kč). Zdanění práce je 46,8 % (13 020 Kč: 26 800 Kč).