Daně manželů: Je sleva na manželku výhodnější než společné zdanění?

16.03.2017 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


V daňovém přiznání za rok 2016 může jeden z manželů uplatit daňovou slevu ve výši 24 840 Kč na druhého z manželů, pokud ten nemá roční vlastní příjem přesahující 68 tisíc Kč. V letech 2005, 2006 a 2007 bylo možné podat společné zdanění manželů. Co bylo výhodnější? Kdo by společné zdanění manželů využil i nyní?

Podmínkou pro uplatnění daňové slevy na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč v daňovém přiznání za rok 2016 je, že manželka (manžel) neměl za rok 2016 vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč. Do vlastního příjmu se přitom započítává i např. podpora v nezaměstnanosti, invalidní důchod, peněžitý příspěvek v mateřství. Nepočítají se pouze příjmy taxativně vyjmenované v zákoně o dani z příjmu, např. dávky sociální podpory, dávky sociální péče, stipendium.

V případě, že je manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, tak se uplatňuje daňová sleva ve výši 49 680 Kč. Daňovou slevu na manželku nelze uplatnit při stanovení výdajů paušálem pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 nebo pro příjmy z nájmu dle § 9, pokud součet těchto dílčích základů daně přesahuje polovinu celkového základu daně. Při uplatnění daňové slevy na manželku výrazně klesá daňové zatížení.


Kdy uplatnit slevu na manželku?

Kdy může živnostník uplatnit slevu na manželku a kdy nikoliv?
Kdy můžete uplatnit slevu na manželku a kolik vám vrátí na daních?

Výhody společného zdanění manželů

V letech 2005, 2006 a 2007 mohli manželé uplatnit společné zdanění manželů, podmínkou byla výživa alespoň jednoho dítěte. Princip společného zdanění manželů spočíval v tom, že se zdanitelné příjmy obou manželů sečetly a každý následně zdaňoval polovinu těchto příjmů. Protože v uvedených letech bylo zavedeno progresivní zdanění, tak při uplatnění společného zdanění manželů byla celková rodinná daňová povinnost v mnoha případech nižší, neboť při rozdělení podléhaly příjmy nižší daňové sazbě. I při využití společného zdanění manželů bylo možné při splnění zákonných podmínek uplatnit daňovou slevu na manželku (manžela) ve výši 4 200 Kč. Zavedením rovné 15% sazby daně z příjmu fyzických osob ve většině případech ztratilo společné zdanění manželů smysl.


Na co nezapomenout v daňovém přiznání?

Přehled daňových slev I.
Přehled daňových slev II.

Podívejme se však na několik vybraných případů, kdy by bylo společné zdanění přínosné i v daňovém přiznání za rok 2016. Oproti roku 2007 počítáme s daňovou slevou na poplatníka v aktuální výši 24 840 Kč. V roce 2007 činila sleva na poplatníka 7 200 Kč.

Praktický příklad 1)

Paní Černá pobírala po celý rok 2016 rodičovský příspěvek, současně si však přivydělala brigádami na dohodu o provedení práce za rok 2016 částku 80 000 Kč, vždy měla u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Manželé mají jedno dítě. Pro nárok na uplatnění daňové slevy na manželku se příjem formou rodičovského příspěvku nepočítá, ale příjem z dohod o provedení práce ano. Pan Černý má hrubý zisk z podnikání ve výši 500 000 Kč a nemůže v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, i když vede daňovou evidenci. Pokud by však bylo zavedeno společné zdanění manželů, tak by manželé na dani z příjmu ušetřili částku 12 840 Kč. Do ročního zdanitelného základu daně ve výši 165 600 Kč se totiž na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění slevy na poplatníka nic neplatí. Zatímco nyní pan Černý z částky 85 600 Kč (165 600 Kč - 80 000 Kč) platí daň z příjmu ve výši 12 840 Kč (85 600 Kč x 15 %), tak při společném zdanění by se z této částky daň z příjmu neplatila.

Praktický příklad 2)

Pan Krátký pobíral po celý rok invalidní důchod II. stupně ve výši 7 100 Kč. Paní Krátká nemůže tedy v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manžela. Manželé mají jedno dítě. Paní Krátká měla v roce 2016 příjem ze závislé činnosti ve výši 400 000 Kč a dále příjem z přivýdělku ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 100 000 Kč. Pokud by platilo společné zdanění manželů, potom by rodina zaplatila na dani z příjmu méně o 24 840 Kč. Pan Krátký má totiž zdanitelný příjem 0 Kč, invalidní důchod v uvedené výši zdanění nepodléhá. Daňová úspora tak odpovídala výši daňové slevy, kterou by při uplatnění společného zdanění manželů pan Krátký uplatnil v daňovém přiznání.

Praktický příklad 3)

Zaměstnanec Procházka měl za rok 2016 příjem za závislé činnosti (zaměstnání) ve výši 1 500 000 Kč. Manželka paní Procházková měla za rok 2016 příjem ze závislé činnosti ve výši 240 000 Kč. Manželé mají jedno dítě. Pokud by bylo umožněno společné zdanění manželů, potom by manželé na dani z příjmu fyzických osob ušetřili částku ve výši solidární daně. Z hrubé mzdy nad 1 296 288 Kč za rok 2016 je totiž nutné zaplatit 7% solidární daň. Pan Procházka ze své hrubé mzdy zaplatí solidární daň ve výši 14 260 Kč. V případě existence společného zdanění manželů by solidární daň neplatil ani jeden z manželů.

Společné zdanění manželů uplatní více rodin

Institut společného zdanění manželů mohlo při existenci progresivního zdanění uplatnit více rodin než daňovou slevu na manželku (manžela). Společné zdanění manželů by bylo i nyní pro některé manželské páry atraktivní, jak jsme si ukázali na názorných příkladech. Při případném opětovném zavedení progresivního zdanění by počet manželských párů, které by mohly uplatnit společné zdanění manželů opět výrazně stoupl. Institut společného zdanění manželů patří mezi legislativní instituty podporující rodiny formou nižšího zdanění.