Jak se ekonomická krize projevuje v cenách?

31.03.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Co se děje s cenami zboží v době ekonomické krize? Stoupají či klesají? A čím to vlastně je? Pokusíme se na tyto otázky odpovědět.

Jak si ještě můžeme pamatovat z doby před necelými deseti lety, v době ekonomické krize ceny klesají. Mnozí lidé se bojí, že přijdou o zaměstnání, ale i ti s jistým místem prostě šetří. Je to dáno mj. i společenskou náladou. Z médií jsou stále slyšet špatné ekonomické zprávy, a tak není velký důvod „rozhazovat“. Jenže obchodníci mají sklady plné zboží, které musí prodat. Tak zlevňují. Ale mnohým spotřebitelům to nestačí, čekají, že půjdou ceny ještě níž. Každý čeká, že ekonomiku a růst „něco“ nakopne, ale ta se zatím propadá níž a níž a tzv. deflační spirála se roztáčí.

Deflační spirála ve zkratce znamená, že pokles cen snižuje tržby, a tím pádem i zisky obchodníků. Ti musí snižovat náklady, takže snižují mzdy nebo propouštějí zaměstnance a zvyšuje se nezaměstnanost. To vede k už zmíněné nižší spotřebě domácností, lidé šetří na zboží i na službách. Důsledkem je opět snižování cen a spirála se roztáčí ve stále rychlejším tempu. Při ekonomické krizi v USA ve 30. letech minulého století spadly např. ceny masa a vajec na třetinu, cena benzínu na polovinu.

Co je to vlastně deflace?

Už z předchozích řádků vlastně vyplývá, že deflace je snížení cenové hladiny v jistém časovém období a měří se nejčastěji indexem spotřebitelských cen. Známý je také fenomén dluhové deflace. Nižší hladina cen totiž zvyšuje reálnou hodnotu dluhů. Ve svém důsledku tak ekonomika dále klesá, protože tento jev vede k opětovnému snižování cen, a tím zase ke zvýšení reálné dluhové zátěže. Deflace tak může dlouhodobě ovlivnit i makroekonomický vývoj. V Americe byla deflace důsledkem krize, u nás se stala po 1. světové válce záměrem tehdejšího ministra financí. Alois Rašín chtěl poválečnou měnu uchránit inflace a zavedl deflační politiku tím, že stáhl z oběhu velkou část peněz. Měna tehdy sice zpevnila, ale povážlivě ohrozila export (klesl o 50 %) a trojnásobně vzrostla nezaměstnanost.

Dnes nedochází k deflaci příliš často, protože proti ní centrální banky preventivně zasahují. Pokud se objeví, pak na velmi krátkou dobu. Spotřebitelé to vítají, na rozdíl od producentů, kteří ztrácí.

Inflace

Inflace je opak deflace a znamená růst hladiny cen měřených indexem spotřebitelských cen a hodně peněz v oběhu. Ceny zboží a služeb rostou a lidé si je dokáží zaplatit, protože mají dost peněz. Samotná měna ale oslabuje, protože spotřebitel potřebuje k nákupu stejného zboží víc peněz než například před rokem. Mírný pokles cen se ještě nepovažuje za deflaci, ale dezinflaci. Většina centrálních bank se snaží o stabilní cenovou hladinu a proti inflaci bojují. Pokles cenové hladiny během už zmíněné krize v roce 2008 ale evropské centrální banky přiměl bojovat právě s deflací. Dokonce i Česká národní banka přistoupila ke kontroverzním devizovým intervencím, aby hrozbu deflace odvrátila. Tyto intervence by měly co nevidět skončit, což by měla být dobrá zpráva o formě české ekonomiky.


Čtěte také:

Drahota a láce

Prvorepublikový ekonom Karel Engliš popsal, že se během ekonomických krizí setkáváme nikoli s inflací, ale s drahotou. Ceny zboží a služeb totiž sice většinou klesají, nebo nerostou, ale příjmy lidí se daleko více snižují. Vyplývá z toho, že ceny výrobků jsou sice objektivně nižší, ale lidé jsou chudší a nemohou si je dovolit koupit. To je faktor, který způsobuje nesprávný pocit, že je během krize všechno dražší. Ale i z této situace může šikovný obchodník těžit. V době krize to udělala známá obuvnická firma ze Zlína. Spustila velkou reklamní kampaň a použila do ní známý plakát, na kterém byl nápis „Drtíme drahotu“ a sevřená pěst rozbíjí slovo „drahota“. V rámci této marketingové akce byly ceny sníženy o 50 % za souběžného snížení mezd o 40 %. Za jediný den na podzim roku 1922, bylo prodáno téměř 100 tisíc bot a firma se z krize rychle dostala.

A když už jsme hovořili o termínu drahota, další Englišův výraz je láce. Ten nám ilustruje stav, kdy příjmy rostou rychleji než ceny.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.