Bezhotovostní společnost: je na čase se rozloučit s bankovkami a mincemi?

02.05.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Taky vás mince a bankovky obtěžují a myslíte si, že by bylo platit všechno elektronicky a peníze mít pouze virtuální? Možná se k tomuto historickému okamžiku blížíme a peněženky skutečně ztratí svůj původní smysl a budeme v nich mít ještě více karet než doposud. Tak brzo to ale nebude.

Bankovkám a mincím skutečně nastávají těžké časy. Loni v květnu rozhodla Evropská centrální banka o ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 500 euro. Americká centrální banka už stáhla z oběhu bankovky v hodnotě 500, 1 000, 5 000 a 10 000 amerických dolarů. A abychom se vrátili k nám do Evropy - Švédsko zase plánuje zahájit přechod k bezhotovostní společnosti rušením mincí. O omezování či rušení hotovosti se také uvažuje v Norsku nebo Dánsku.

Vše se dá padělat

Hotovost pro zlost. Argumenty pro rušení bankovek a mincí jsou dnes velmi populární. Bankovky vyšších nominálních hodnot totiž podle vyjádření zástupců Rady Evropské unie slouží teroristickým skupinám. Anonymita hotovosti údajně umožňuje praní špinavých peněz, napomáhá šedé ekonomice, tedy daňovým únikům, a navíc ještě obchodu s drogami. Mediálně oblíbené argumenty chápou bankovky jako symbol zpátečnictví. Budoucnost vidí v technologickém pokroku, a tedy bezhotovostních, a pokud možno i bezkontaktních platbách.

K slabinám bankovek patří jejich padělatelnost. Platební karty jsou ale padělatelné také a jejich úspěšné padělky způsobuji výrazně vyšší škodu než padělky dolarů či liber. Diskuse o rušení hotovosti je tedy v posledních letech podporovaná především společnostmi, které vydávají platební karty. Pro ně představuje hotovost nevítanou konkurenci, takže bojují za její zrušení.

Mají smysl

Pokud přistoupíme na fakt, že nás hotovost zdržuje při placení, tíží v kapse a ještě na nás kvůli ní může v noci někdo namířit pistoli, pak je zde jeden významný protiargument. V některých zemích jsou záporné úrokové sazby. Představme si zemi, ve které by tedy byla zrušena hotovost a zároveň existovala záporná úroková sazba ve výši například -1 %. Peníze všech obyvatel by tak byly v bankách neustále „daněny“. Za každou vydělanou tisícovku by střadatel zaplatil na záporné úrokové sazbě deset jednotek. V takové společnosti by se pak ale nevyplácelo spořit. Jenže právě úspory jsou základem ekonomického růstu. Bez úspor chybí zdroje na investice a bez investic se ekonomický růst zadrhne. Navzdory všem často uváděným výhodám bezhotovostní společnosti má právě proto třeba i dnes hotovost velký význam

Pokud by byly záporné úrokové sazby uvaleny na ekonomiku, ve které hotovost existuje, lidé by si jednoduše své peníze z banky vybrali a nechali si je doma. V bance by se je totiž nevyplatilo mít. Tak se ostatně mnozí občané chovají už dnes, kdy jsou úrokové sazby sice kladné, avšak velmi nízké.



Kam zmizely dvoutisícovky?

Před rokem 2008, tedy v době před poslední finanční krizí, se úrokové sazby spořících účtů pohybovaly kolem tří procent. V oběhu bylo pouze 46 milionů kusů dvoutisícikorun. O 7 let později, kdy úrokové sazby klesly hluboko pod jedno procento, obíhalo v české ekonomice 93 milionů dvoutisícikorun, tedy téměř dvakrát tolik. Počet tisícikorun, kterých bylo 136 milionů kusů, přitom zůstal stejný. Proč se to stalo? Dvoutisícovka je nejvyšší bankovka, kterou vám vydá bankomat. Lidé v důsledku nízkých úrokových sazeb častěji vybírali a nechávali si peníze v hotovosti A nepomohly tomu ani zprávy z Řecka a Kypru, kde si lidé ještě předloni a loni z bank hromadně vybírali, nemluvě o tehdejším strachu z možného zavedení záporných úrokových sazeb.

Oběživo i umění

I když jsou tedy bankovky trochu z módy, v české ekonomice mají stále své místo. Přechod k bezhotovostní společnosti by mohl ohrozit stabilitu ekonomiky a asi by nepotěšil ani sběratele mincí. A nejen mincí, také bankovek, vždyť mnohé z nich jsou skutečně uměleckým výtvorem, pokud tedy nepočítáme ty socialistické. Nakonec první československá stokoruna vytvořená Alfonsem Muchou byla emitovaná 15. dubna 1919 a dnes se prodává za 150 tisíc korun. Tomu se už říká slušné zhodnocení.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.