Mohu dostat africký mor prasat? 10 faktů o AMP

10.07.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Ve Zlínském kraji byla nalezena uhynulá divoká prasata, která byla infikována africkým morem prasat. Jaké je nebezpečí přenosu z prasete na člověka? Jak se do Česka dostal? Jaké může napáchat škody? Jak se přenáší? A jaká je úmrtnost infikovaných jedinců?

Africký mor prasat je společně s klasickým morem prasat jednou z nejvíce nebezpečných virových onemocnění prasat, které se šíří mezi evropskými zeměmi. Jedná se o nemoc, která se dokáže rychle šířit mezi populacemi, jak divokých, tak domácích prasat. Jedná se o hrozbu pro Česko a okolní státy? Podívejte se na 10 faktů, které byste měli vědět o tomto viru.

1. Původ viru

Vědci se domnívají, že vir pochází z východní Afriky. První epidemie, která proběhla v roce 1907, byla rozpoznána až zpětně. Poprvé byla nemoc zjištěna v Keni z roku 1921, kdy uhynula značná populace domácích prasat. Vědci stanovili vznik viru kolem roku 1700 našeho letopočtu, ale může být mnohem starší. V Evropě byl poprvé zaznamenán roku 1957 v Lisabonu, kdy způsobil úhyn většiny domácích prasat. Ve Španělsku a Portugalsku se nemoc vyskytovala do roku 1995, kdy byla velmi nákladně vymýcena. Dále se šířil ve východní Evropě (Rusko a pobaltské státy) a Itálii. Do Česka se dostal pravděpodobně přes Polsko.

2. Přenos

Přenos můžu probíhat dvěma cestami:

  1. Pomocí krevsajících bezobratlých, nejčastěji klíšťáků. 
  2. Dále přímo mezi prasaty, protože je obsažen ve slinách, moči, výkalech i krvi a velmi snadno se šíří kontaktem s infikovaným jedincem. To při sociálním životu prasat a velkochovech představuje velký problém.  Vir se může také přenášet pomocí nedostatečně tepelně upraveného masa (např. šunky), které mohou divoká prasata nalézt v popelnicích a smetištích, či při zkrmování zbytků domácími prasaty.

3. Přenašeči

Hlavními přenašeči jsou pravděpodobně klíšťáci rodu Ornithodoros (z čeledi Argasidae tzv. „měkká klíšťata“), kteří jsou ektoparazité řady druhů prasat. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, infekce ale byla zjištěná také u prasat pralesních, prasat savanových, štětkounů afrických a dalších. U těchto divoce žijících prasat se většinou infekce nijak neprojevuje, protože s tímto virem se populace setkávají již stovky let. Vzhledem ke globální distribuci klíšťáků rodu Ornithodoros se tato nemoc řadí k vysoce nebezpečným, protože je velká pravděpodobnost jejího šíření po celém světě. Navíc vir může v populaci klíšťáků přežít řadu let.

4. Symptomy

Tento virus se v prvních dnech od infekce nijak neprojevuje. Nicméně po pár dnech vyvolává u domácích prasat vysokou horečku. Postupně ztrácejí chuť, ubývají na váze a stávají se apatickými. Na kůži prasat se objevují modřiny a podkožní krvácení se objevuje na uších a břichu. Objevuje se chvění a kašel. Prasata často polehávají a u březích samic se vyskytují samovolné potraty. Dále se objevují kožní vředy a otoky kloubů. 

5. Snadná infekce

Tento virus je snadno přenositelný, vysoce nakažlivý a infekční. Vyskytuje se ve slinách, krvi, moči i trusu nakažených zvířat. Je extrémně odolný a zatím neexistují žádné komerční, ani experimentální vakcíny. Důležité je sledovat jeho výskyt.

6. Úmrtnost

Nakažená domácí prasata ve většině případů hynou po 3 až 19 dnech od nákazy. Úmrtnost u domácích prasat je 100%. U afrických divoce žijících prasat uhynou pouze i jinak oslabení jedinci.

7. Hrozba pro velkochovy

V České republice je chováno přibližně 1,5 milionu prasat. Africký mor prasat představuje velkou hrozbu, hlavně proto, že tato zvířata nebyla nikdy tomuto viru vystavena (jsou tzv. naivní) a vzhledem k snadnému předání viru mezi prasaty hrozí, že by se mohl rozšířit. Při dodržování přísných podmínek se dá předejít nákaze chovů. Pokud se virus dostane do velkochovu prasat, je velká pravděpodobnost nákazy celého chovu a je nutné všechny jedince utratit. Při rozšíření této nákazy by chovatelům prasat vznikly mnohamilionové škody. Některé země již zamezily dovoz masa z České republiky.

8. Regulace divokých prasat

Zemědělci již léta upozorňují na přemnožení divokých prasat, kterým chybí přirozený predátor. Africký mor prasat může výrazně zregulovat počty divokých prasat, které rovněž jako domácí prasata nemají vytvořenou imunitní reakci vůči tomuto viru.

9. Pohroma pro domácí chov prasat

Domácí chovy prasat jsou v ČR na ústupu. Může se jednat o poslední hřebíček do rakve pro zbývající domácí chovatele prasat. V Gruzii, kde nákaza nedávno proběhla, je domácí chov prasat dosud značně rozšířen a kvůli nákaze uhynulo více než 30 000 zvířat. Další 3 000 prasat muselo být utraceno. Celkově bylo na území Gruzie vybito 70 % populace. Na Maltě a v Dominikánské republice byla dokonce vybita všechny domácí prasata.

10. Můžete dostat africký mor prasat?

Ne, nemůže. Tento virus pro člověka nepředstavuje riziko a člověk ho nemůže dostat při kontaktu se zvířetem, ani při požití nakaženého masa.

Další šíření afrického moru prasat

Africký mor prasat se šíří Evropou a je velmi nákladné ho zastavit, protože se jedná o velkou hrozbu pro velkochovy domácích prasat. Na druhou stranu se jedná o přirozený regulační aparát pro divoká prasata, která jsou přemnožená kvůli absenci predátora a (pro jejich život výhodné) zemědělské politice (lány kukuřice jsou prasečí ráj). Ochranné pásmo, které stanovila Státní veterinární správa, se rozšířilo na celé území okresu Zlín. Jak se virus bude šířit a co bude znamenat pro české velkochovy a zemědělce, to ukáže čas…

Kdo zavedl embargo na dovoz českého vepřového?

Štítky:


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.