OECD: Jak vysoké je maximální zdanění na straně zaměstnance?

20.07.2017 | , Finance.cz
DANĚ


Zdanění na straně zaměstnance je v zemích OECD progresivní, kdy s rostoucím příjmem se odvádí na celkových daňových odvodech více. Ve kterých zemích OECD činí maximální souhrnná daňová sazba více než 50 %?

Zaměstnancům v zemích OECD je z jejich hrubé mzdy odvedena daň z příjmu a povinné pojistné. Součtem těchto částek získáme souhrnné daňové odvody za straně zaměstnance. Povinné pojistné odvádí v zemích OECD za zaměstnance i zaměstnavatelé, v článku se však zaměřujeme pouze na daňové odvody na straně zaměstnance. Ve většině členských zemí OECD je zavedeno progresivní zdanění, tedy více daňových sazeb pro různá daňová pásma. Jaké maximální daňové sazbě podléhají příjmy v jednotlivých zemích? A pro jak vysoký příjem již maximální daňová sazba platí?

Jaké je zdanění práce v zemích OECD

Praktický výpočet v Česku

Zaměstnanec s roční hrubou mzdou ve výši 123 600 Kč a méně nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč nic. Protože se daň z příjmu fyzických osob platí ze superhrubé mzdy, tak roční daňový základ v takovém případě činí 165 600 Kč (zaokrouhluje se na sta dolů), tedy hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé platí na povinném pojistném za zaměstnance v souhrnu 34 % z hrubé mzdy zaměstnance.

Do roční hrubé mzdy ve výši 123 600 Kč se při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka neplatí nic na dani z příjmu. Při uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů může být zdanitelný příjem vyšší a daň z příjmu fyzických osob se nebude platit. Na sociálním pojištění se zaplatí 8 034 Kč (123 600 Kč x 6,5 %) a na zdravotním pojištění zaplatí 5 562 Kč (123 600 Kč x 4,5 %). Celkové zdanění na straně zaměstnance činí 11,0 % ((8 034 Kč + 5 562 Kč): 123 600 Kč).

Z každé tisícikoruny hrubé mzdy nad 123 600 Kč se však již zaplatí na dani z příjmu fyzických osob 210 Kč (1000 Kč x 1,34, na stokoruny nahoru) x 15 %). Počítáme pouze s uplatněním základní slevy na poplatníka. Dále se z každé tisícikoruny navíc zaplatí sociální pojištění ve výši 65 Kč (1 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění ve výši 45 Kč (1 000 Kč x 4,5 %). Celkové daně na straně zaměstnance tedy činí 310 Kč (210 Kč + 65 Kč + 45 Kč) z hrubé mzdy vyšší o 1 000 Kč. Z každé tisícikoruny nad roční hrubou mzdu ve výši 123 600 Kč se v Česku odvádí maximální 31% daňová sazba. V rámci zemí OECD je maximální daňová sazba v ČR nejnižší. Důvodem je rovná 15% sazba daně z příjmu (nezohledňujeme solidární daň).

Dle databáze OECD činila průměrná roční mzda v Česku za rok 2016 částku 330 072 Kč. Maximální 31% souhrnná daňová sazba se uplatní již pro zdanitelný příjem nad 37,4 % (123 600 Kč: 330 072 Kč) průměrné hrubé mzdy. Maximální daňové sazbě tedy v ČR podléhají již velmi nízké příjmy.



Kde je maximální daňová sazba nejvyšší?

Z členských zemí OECD je maximální souhrnná daňová sazba na straně zaměstnance nejvyšší v Portugalsku (61 %), ve Slovinsku (61 %), ve Švédsku (60 %), v Belgii (59 %), ve Finsku (59 %), v Estonsku (56 %), v Japonsku (56 %), v Dánsku (55 %), ve Francii (55 %), v Řecku (55 %), v Rakousku (55 %), v Kanadě (53 %), v Nizozemí (52 %), v Irsku (52 %), v Izraeli (50 %) a v Austrálii (49 %). Nejnižší maximální souhrnná daňová sazba na straně zaměstnance je v Česku (31 %), na Novém Zélandu (33 %), v Maďarsku (34 %), v Mexiku (35 %), na Slovensku (35 %), v Turecku (36 %), v Polsku (39 %), v Chile (40 %), ve Švýcarsku (42 %) a v Koreji (43 %).

Které příjmy podléhají maximální daňové sazbě?

V Česku podléhá maximální daňové sazbě hrubá mzda nad 37,4 % průměrné hrubé mzdy. Již tedy poměrně nízké příjmy. Ve většině členských zemích podléhají maximální daňové sazbě až velmi vysoké zdanitelné příjmy. Např. v Mexiku 27násobek průměrné mzdy, v Rakousku 25násobek průměrné mzdy, v Portugalsku 16násobkek průměrné mzdy, ve Francii 14násobek průměrné mzdy, v Chile 11násobek průměrné mzdy, v Itálii 10násobek průměrné mzdy, v Japonsku 9násobek průměrné mzdy, v USA 8násobek průměrné mzdy, v Izraeli 6násobek průměrné mzdy, v Německu 6násobek průměrné mzdy, ve Slovinsku 5násobek průměrné mzdy, v Kanadě 4násobek průměrné mzdy, ve Velké Británii 4násobek průměrné mzdy, v Koreji 4násobek průměrné mzdy.

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.7. Top statutory personal income tax rate and top marginal tax rates fo employees

(foto: Pixabay) 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.