Jak dostat peníze do českého zdravotnictví?

05.09.2017 | Michal Bureš, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Zdravotnictví je stěžejním tématem každé politické strany, před volbami se kde kdo ohání, jak zlepší jeho fungování, přidá zdravotním sestrám i doktorům a zkvalitní péči o pacienty. Nicméně českému zdravotnictví chybí vize a pouze se lepí díry v potápějící se lodi. Chybí hloubková reforma, ke které je třeba velké politické odvahy, protože i třicetikorunový poplatek může vaší straně prohrát volby. Jak tedy dostat do zdravotnictví peníze? Opravdu byly poplatky účinné?

Do českého zdravotnictví putuje ročně téměř 300 miliard Kč. Nejvíce ze zdravotního pojištění . Jak jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi EU, jsme se zabývali minule. Nyní se zaměříme na tipy, které by pomohly českému zdravotnictví.

medical_563427_1920

Zdroj: Pixabay 

Jak dostat do zdravotnictví peníze?

1. Opětovné zavedení regulačních poplatků - Řada politiků považuje zrušení části regulačních poplatků za chybu (exministr financí Andrej Babiš). Regulační poplatky měly za cíl dostat peníze do zdravotnictví a také omezit "chronické" návštěvníky lékařů. Na druhou stranu zavádění jakéhokoliv poplatku do zdravotnictví zavání politickou sebevraždou. V roce 2014 obyvatelé České republiky chodili k lékaři průměrně 11krát ročně, což je mezi členskými zeměmi EU řadí na třetí místo v četnosti návštěv ordinací (Rakušané 7x ročně). Ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko v DVTV uvedla: „Před zavedením poplatků Čech navštívil lékaře v průměru 16x za rok.“ Lékaři odhadují náklady na „zbytečné“ návštěvy lékaře na 20 mld. Kč. 

2. Zavedení nadstandardní placené zdravotní péče - Další politickou sebevraždou se může stát zavedení, či možnost připlácení si za lepší péči, materiál apod. Hlavně levicoví politici odmítají zavedení nadstandardní placené péče. Ale ta tu stejně pro určitou část elit byla, je a bude (např. SANOPS), tak proč ji nezavést do normálního provozu? Za zavedení této péče bojuje i řada lékařů - páni profesoři Pafko, Pirk a další.

3. Odměňování lidí, kteří chodí často na kontrolu, nejsou obézní, nepijí ve velké míře alkohol apod. - Proč někoho neodměnit za to, že se stará o své zdraví - cvičí, přiměřeně a pestře jí, chodí na preventivní prohlídky. Forma odměny by mohl být různá - vyšší sleva na poplatníka, či menší odvody na zdravotním pojištění. A že by peníze chyběly? Obezita, alkoholismus a zanedbaná prevence stojí ročně mnoho životů a náklady na jejich léčbu jsou vysoké. Také by stálo za zvážení, aby rodičům, jejichž dítě je obézní, nebyly vypláceny žádné dávky, nebo by se zmenšila sleva na dítě z dani z příjmů. Pokud je dítě obézní, tak je to zárodek pro jeho budoucí kardiovaskulární a další problémy. Nesmíme zapomínat rovněž na problémy psychické, protože šikana obézních dětí byla, je a bude. A spoléhat na vytáhnutí dítěte? Puberta dovede s tělem zázraky, ale dítě také během ní může ještě více přibrat.

4. Vrátit omezení křížkových lázní nebo zvýšit spoluúčast - Ano, lázně jsou prospěšné, ale podle mnohých se do lázní posílají i lidé, kteří by si je mohli uhradit sami nebo je nepotřebují. Nebo otázku můžeme otočit - Kdo v dnešní době nepotřebuje na pár týdnů vypnout, protože má zhuntovanou tělo i duši? Zdravotní pojišťovny by měly dotovat lázně pro postižené, nemocné děti atd., ale rozhodně by neměly sponzorovat něčí dovolenou. Lázeňské lobby je mocné a omezení křížkových lázní se zrušilo Mluvčí VZP Oldřich Tichý pro Deník situaci komentoval: „V roce 2015 se v lázních léčilo 54 338 klientů VZP. To je o 40 procent více než v roce 2013." Mluvčí Zdravotní  pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková to doplnila: „Nárůst celkových nákladů na lázeňskou péči v roce 2015 oproti roku 2013 činí u největší zaměstnanecké pojišťovny 77,5 %." Stačí se podívat na diskotéky a noční bary a můžete se zde vidět řadu skotačících nemocných pacientů. Je jasné, že tržby lázní by utrpěly, ale proč by měl stát hradit něčí "dovolenou"? Pokud by se to vzalo do extrémů, tak většina důchodců by měla mít nárok na lázně, tak proč je poskytovat těm, co mají ostré lokty a vyběhají si je?

5. Kvalitní informační systém – Např. zavedení elektronické dokumentace – zabránění duplicitního předepisování léků (tedy předepisování dvou typů léků na léčení 1 problému, což je problém z hlediska nákladů i zdraví pacienta). Lékoví auditoři provedli šetření mezi 357 pacienty s průměrným věkem 83 let a zjistili, že užívali průměrně 8,2 prášku denně. Navíc předepsání nových léků nejde mnohdy zpětně dohledat.


Čtěte také:

Kam odchází čeští lékaři?

Evropané se jezdí léčit do ČR, kam jezdí Češi?

Naše lékaře nahrazují cizinci

Rozdíl mezi zdravotních a sociálním pojištěním


Zdraví, věc veřejná?

Podle profesora Jana Pirka je důležité změnit uvažování lidí o tom, že zdraví je věc veřejná. Každý jednotlivec by měl za své zdraví zodpovídat a nenechávat tuto odpovědnost na státu. Velkým problémem českého zdravotnictví je chybějící dlouhodobá vize a politická odvaha k nepříjemným krokům. Pokusy dostat peníze do zdravotnictví (poplatky) byly zpětně smeteny ze stolu a jen díky ekonomickému růstu, který je spojen s růstem mezd (a s nim spojeným růstem výběru zdravotního pojištění) se zdravotnictví nedostalo do slepé uličky. Anebo už je ve slepé uličce? Existuje řada dalších řešení, jak dostat peníze do zdravotnictví. Jak byste nedostatek finančních prostředků řešili vy? Co vám na našem zdravotnictví nejvíce vadí?


Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.