5 rozdílů sociálního a zdravotní pojištění v roce 2017

11.01.2017 | , Finance.cz
DANĚ


Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné odvádí ze své mzdy nebo zisku nejenom daň z příjmu, ale i povinné pojistné. Výpočet sociálního a zdravotního pojištění je přitom rozdílný. Podívejme se na zásadní rozdíly při výpočtu v roce 2017?

Sociální pojištění se odvádí vždy na účet místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení). Zdravotní pojištění se platí na účet příslušné zdravotní pojišťovny, přičemž každý pojištěnec si může vybrat jednu ze 7 zdravotních pojišťoven působících na trhu.

TIP: Výpočet čisté mzdy 2017

1) Rozdílné sazby pojistného

V roce 2017 je zaměstnancům z hrubé mzdy zaměstnavatelem sráženo na sociálním pojištění 6,5 % a dalších 25 % za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Na zdravotním pojištění je zaměstnancům z hrubé mzdy zaměstnavatelem sráženo 4,5 % a dalších 9 % platí za zaměstnance zaměstnavatel. OSVČ odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu a na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy a odpočty jako při výpočtu daně z příjmu fyzických osob.


Čtěte také:
Sociální pojištění v roce 2017 v deseti číslech
Zdravotní pojištění v roce 2017 v deseti číslech
Kolik odvedeme ze mzdy v roce 2017?

2) Sociální pojištění se platí pouze do limitu

Zdravotní pojištění za rok 2017 se bude platit bez omezení. To znamená, že i v roce 2017 se bude zdravotní pojištění platit i z nadstandardních příjmů podléhajících platbě zdravotního pojištění. Pro placení sociálního pojištění je stanoven strop. Maximální vyměřovací základ pro rok 2017 je u sociálního pojištění 1 355 136 Kč. Z vyměřovacího základu nad limit neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Stejně tak neplatí z příjmu nad vyměřovací základ sociální pojištění ani osoby samostatně výdělečně činné.

Praktický příklad

Podnikatelka Novotná bude mít za rok 2017 hrubý zisk 4 000 000 Kč. Zdravotní pojištění se bude počítat ze skutečného vyměřovacího základu 2 000 000 Kč (4 000 000 Kč x 50 %). Sociální pojištění se však bude počítat z maximálního vyměřovacího základu 1 355 136 Kč.

TIP: Přečtěte si, jako změny přináší rok 2017.

3) Minimální pojistné pro OSVČ v roce 2017

Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí zaplatit zdravotní a sociální pojištění za rok 2017 vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Když je skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) nižší než minimální vyměřovací základ, tak je nutné sociální i zdravotní pojištění za rok 2017 vypočítat z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se přitom pro placení sociálního i zdravotního pojištění liší.

  • Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění v roce 2017 činí 7 058 Kč. Za celý rok 2017 činí minimální sociální pojištění při hlavní samostatné výdělečné činnosti 24 732 Kč (7 058 Kč x 12 měsíců x 29,2 %).
  • Minimální měsíční vyměřovací základ u zdravotního pojištění v roce 2017 činí 14 116 Kč. Za celý rok 2017 činí minimální zdravotní pojištění při hlavní samostatné výdělečné činnosti 22 868 Kč (14 116 Kč x 12 měsíců x 13,5 %).

Praktický příklad

Paní Nováková dosáhne za rok 2017 hrubého zisku z výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti ve výši 240 000 Kč. Sociální pojištění se bude platit ze skutečného vyměřovacího základu 120 000 Kč (240 000 Kč x 50 %), protože skutečný vyměřovací základ je vyšší než minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění. Zdravotní pojištění se však bude platit z minimálního vyměřovacího základu 169 392 Kč (14 116 Kč x 12 měsíců), protože minimální vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění je vyšší než skutečný vyměřovací základ.

Zdravotní pojištění se musí platit

Někteří lidé mají pouze příjmy, ze kterých se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, např. pracují na dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně pro více zaměstnavatelů. Když není z příjmu placeno sociální pojištění a ani není toto období pro důchodové účely hodnoceno jako náhradní doba pojištění, tak sice není nutné sociální pojištění platit, ale toto období se nehodnotí pro důchodové účely. V lepším případě to znamená, že státní důchod bude nižší. V horším případě nemusí být státní důchod vůbec přiznán, pokud takové období trvá příliš dlouho. Jestliže není z příjmu placeno zdravotní pojištění a ani není splněna podmínka pro placení zdravotního pojištění státem, tak je zákonnou povinností platit zdravotní pojištění v roce 2017 ve výši 1 485 Kč jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění do limitu neplatí

Za rok 2017 se z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebude sociální pojištění platit, když bude hrubý zisk do limitu 67 756 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Zdravotní pojištění se však platí z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vždy, i když je zisk minimální. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vypočítá zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Skála bude mít za celý kalendářní rok 2017 hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve výši 40 000 Kč. Sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti pan Skála platit nebude. Zdravotní pojištění však bude činit 2 700 Kč (40 000 Kč x 50 % x 13,5 %).

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ