Proč nezakládat společnost s ručením omezeným za korunu?

10.06.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Zákon o obchodních korporacích s účinností od 1. ledna 2014 umožnil zakládání společností s ručením omezeným, jejichž povinný základní kapitál je ve výši minimálně jedné koruny. Oproti původním 200.000 Kč, které požadoval obchodní zákoník, se jedná o velký posun. Proč ale společnost za korunu (přesněji se základním kapitálem jedna koruna) nezakládat?

K uvedenému snížení povinné výše základního kapitálu, respektive výše vkladu jednoho společníka, bylo přikročeno z toho důvodu, že garanční funkce základního kapitálu nebyla plněna. Kapitál totiž není nutné držet na speciálním účtu u banky, ale pouze se do společnosti vloží a následně může být využit pro podnikatelskou činnost takovým způsobem, že ztráty společnosti budou tak vysoké, že na zaplacení dluhů společnosti nebudou finanční prostředky postačovat.

Zákonodárce tedy přistoupil k tomu, že společnost s ručením omezeným lze založit se základním kapitálem ve výši 1 koruny, zakládá-li společnost jediný společník. Zakládat společnost s tímto minimálním kapitálem ale není vhodné, a to hned z několika důvodů.

Nevypadá to dobře

Prvním z důvodů je skutečnost, že společnost s takto nízkým základním kapitálem nebudí příliš dobrý dojem a důvěru obchodních partnerů. Jelikož jsou účetní závěrky obsahující kompletní informace o hospodaření společností vkládány do sbírky listiny v obchodním rejstříku se značným časovým zpožděním, je výše základního kapitálu často jedinou informací, podle níž se potenciální obchodní partner při nahlédnutí do obchodního rejstříku řídí. 

Omezuje to finanční zdraví

Dalším a zřejmě důležitějším hlediskem je finanční zdraví podniku, které je výší vlastních zdrojů limitováno.

Pokud je společnost s ručením omezeným zakládána jako jednočlenná, tj. má jediného společníka, který společnost založil jako alternativu k podnikání fyzické osoby jako osoby samostatně výdělečně činné, aby omezil svou neomezenou odpovědnost za dluhy společnosti, stává se tento jediný společník často také jediným jednatelem.

Jako společník za dluhy společnosti zakladatel ručí pouze do výše nesplaceného základního kapitálu, který byl zapsán do obchodního rejstříku. Jako jednatel má ale rozšířenou odpovědnost v nepříznivé finanční situaci podniku. Konkrétně se jedná o povinnost učinit vše potřebné k odvrácení hrozícího úpadku podle zákona o obchodních korporacích a povinnost podat insolvenční návrh okamžitě poté, kdy se jednatel dozvěděl o úpadku. Povinnost bezodkladného podání insolvenčního návrhu stanoví insolvenční zákon.

Také si přečtěte: Jak za dluhy dluží jednatel a jak společník

sro za korunu

(foto: Shutterstock)

 

Předlužení s jednou korunou

Společnost se základním kapitálem pouhé jedné koruny se snadno dostane do situace předlužení, která je jednou z variant úpadku v souladu s právní úpravou v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ten v § 3 odst. 4 definuje předlužení jako stav, kdy má dlužník podnikatel více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při úvaze, zda souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku se zahrnují veškeré závazky, a to splatné, ale i ty nesplatné. Zároveň se přihlíží k další správě majetku a provozu podniku.

Jestliže společnost za prvních několik měsíců podnikání dosahuje ztráty, snadno „prohospodaří“ jednu korunu základního kapitálu. V tomto okamžiku by bylo třeba zvažovat, zda se již nejedná o úpadek ve formě předlužení.

V praxi bude opravdu těžké posoudit, zda je situace pouze dočasná a v rámci dalšího provozu podniku budou vygenerovány zisky, z nichž bude možné závazky uhradit, anebo je finanční kondice podniku tak špatná, že následně nastane též reálná platební neschopnost jako další podoba úpadku, kdy podnik nebude schopen plnit peněžité závazky, které jsou po splatnosti. V případě platební neschopnosti si již finančních problémů podniku všimnou i věřitelé, kteří mohou po bezúspěšné snaze získat inkaso své pohledávky přikročit k podání insolvenčního návrhu.

Nepříznivou finanční situací jednatel vždy musí zabývat a finanční zdraví podniku pravidelně vyhodnocovat s ohledem na další činnost a provoz.


Čtěte také:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 8 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.