Kdy platíte zdravotní pojištění a sociální pojištění nikoliv?

26.08.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Pravidla pro výpočet zdravotního pojištění a sociálního pojištění se liší, podívejme se na vybrané praktické situace, kdy se musí zdravotní pojištění platit, ale sociální pojištění nikoliv.

Každý občan s trvalým pobytem v Česku musí být zdravotně pojištěn u některé ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Platbě zdravotního pojištění podléhá více příjmů než sociálnímu pojištění, jak si ukážeme ve vybraných příkladech. Na rozdíl od výpočtu daně z příjmu fyzických osob se při výpočtu zdravotního pojištění neuplatňují žádné slevy či odpočty.

Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Praktický příklad 1)

Paní Kateřina je ve starobním důchodu a stále podniká. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je pro účely placení pojistného považován za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Zdravotní pojištění i sociální pojištění se v takovém případě počítá ze skutečného vyměřovacího základu (tj. poloviny daňového základu), nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Příjem ponížený o výdaje paní Kateřiny za rok 2019 bude činit 74 000 Kč. Když je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se sociální pojištění vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2019 je limitem částka 78 476 Kč. Pro výpočet zdravotního pojištění však není stanoveno žádné osvobození. Roční zdravotní pojištění paní Kateřiny bude činit 4 995 Kč (74 000 Kč x 50 % x 13,5 %).

Kdy se z příjmů neodvádí sociální pojištění

Zdroj: Shutterstock

Čerpání neplaceného volna

Praktický příklad 2)

Paní Daniela se domluvila se zaměstnavatelem na čerpání měsíčního neplaceného volna. Paní Daniela nebude mít tedy v daném měsíci žádný příjem, proto nebude platit sociální pojištění. Zdravotní pojištění však placeno musí být.

Pokud trvá neplacené volno po celý měsíc a zaměstnanec tak nedosáhl alespoň minimálního vyměřovacího základu, tak se vypočítává zdravotní pojištění z minimální mzdy. V roce 2019 tedy z částky 13 350 Kč. Částka zdravotního pojištění činí 1 803 Kč (13 350 Kč x 13,5 %). S úhradou této částky byla paní Daniela při čerpání neplaceného volna srozuměna, její zaměstnavatel pošle platbu na účet zdravotní pojišťovny a následně jí paní Daniele strhne z následující výplaty.

Pouze pasivní příjmy

Praktický příklad 3)

Paní Johana má po celý kalendářní rok 2019 pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu. Tyto příjmy nezakládají účast na nemocenském pojištění a neplatí se z nich sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Pro účely placení zdravotního pojištění však není paní Johana ani zaměstnancem, ani osobou samostatně výdělečně činnou ani státním pojištěncem.

Paní Johana je tak v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností platby zdravotního pojištění v částce 1 803 Kč za každý měsíc. Sociální pojištění paní Johana platit nemusí, ale měsíce, po které jí plynou pouze pasivní příjmy, se jí nehodnotí pro důchodové účely.

 

Nadstandardní příjmy

Praktický příklad 4)

Manažerka Simona dosáhla již v srpnu 2019 maximálního vyměřovacího základu v částce 1 569 552 Kč. Jakmile součet hrubých mezd zaměstnance během roku překročí zákonný limit, tak se sociální pojištění z částky nad strop již neplatí. Sociální pojištění v takovém případě neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Pro platbu zdravotního pojištění však není žádný maximální vyměřovací základ pro rok 2019 stanoven. I v měsících po dosažení maximálního vyměřovacího základu bude paní Simoně standardně sraženo zdravotní pojištění v sazbě 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % za paní Simonu zaplatí zaměstnavatel.


Čtěte také:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 6 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.